Střety a prolínání osobních, až intimních osudů s nečekaně zákeřnou realitou. Sny, naděje a někdy i naivní upřímnost v kontrastu s tím, jak člověk dovede bez výčitek povýšit své zájmy nad přátelství a věrnost. Pak zklamání z přetvářky i hledání nových hodnot, když dosavadní rozbije skutečnost. To vše je v ryze současném společenském románu z prostředí architektů.
Až do úplného konce. Život každého člověka je konečný, ovšem závěr životní cesty každého z nás je rozdílný. Kniha Jaromíra Kročáka nás uvádí do života jedné zcela běžné rodiny. Marie a František, rodiče dvou dcer Elly a Věry se svými rodinami. Na počátku příběhu se zdá, že v rodině vládne pohoda a porozumění. Téměřaž banální průběh všedních dní se postupně začne vyvíjet ve složitější vztahy uvnitř rodiny. Postupně se čtenář stává svědkem uzavřeného rodinného dramatu s vykreslením jednotlivých postav prostřednictvím jejich přístupu k nastávajícím problémům. Do textu je v průběhu děje zakomponována druhá dimenze dávno prožitých okamžiků otce, který pomalu opouští realitu života a oba paralelní světy se postupně prolínají v jeho myšlenkách a stále více se konvergentně sbližují do úplného konce. Stárnutí, opouštění, ale i nevěra s dramatickým vyvrcholením děje…