Druhý díl celobarevné knihy „Žďár nad Sázavou včera a dnes II.“ s textem žďárských historiků Stanislava Mikuleho a Miloslava Lopaura navazuje na první díl z roku 2017. Kniha nenabízí pouze pohled do historie díky dobovým fotografiím města pod památkou UNESCO na Zelené hoře, ale ukazuje i srovnání se současnými fotografiemi Milana Šustra.
Miloslav Lopaur Livres







Žďárský uličník II/2 - Zámek Žďár
- 304pages
- 11 heures de lecture
Třetí svazek knihy Žďárský uličník (II/2) je věnován někdejší obci Zámek Žďár – jak se měnila od nejstarších dob do poloviny 20. století, přičemž nejvíce materiálově zastoupená jsou léta 1820 až 1948. Dozvíte se v ní například to, kde bydlel fregatní kapitán von Hajek, kde se chovali koně pro armádu, kam chodívali cvičit zámečtí Sokolové a jak se pracovalo v Hochnerově sirkárně. Součástí knihy je stručná historie všech domů obce Zámek Žďár s uvedením jejich majitelů a doplňky a opravy k předchozímu svazku.
Celobarevná publikace ukazuje proměny, jakými město Žďár nad Sázavou prošlo během několika desítek let. V knize čtenář najde cca 80 srovnávacích fotek zachycující různá místa ve městě. Ke každé fotografii je připojen krátký text popisující dané místo.
Dlouho očekávané pokračování historického místopisu obce Zámek Žďár od Miloslava Lopaura přináší bohaté informace a obrazový materiál, který vedl k rozdělení do dvou dílů. První díl na 296 stranách s více než pěti sty vyobrazeními zachycuje osudy bývalého kláštera a jeho hospodářství. Čtenáři se dozví zajímavosti z historie kláštera, jeho stavebního vývoje a seznámí se s hrabětem Charlesem-Antoinem d’Harscampem. Nahlédnou do klášterní knihovny a opatské hrobky a poznají každodenní život obyvatel kláštera, v němž žili nejen mniši. Kniha také podrobněji odhaluje barokní školství v Žďáru, včetně místního gymnázia. Dějiny jsou dovedeny do roku 1948, kdy se čtenáři dozvědí o obyvatelích kláštera, včetně osobností jako František Turinský a Vavřín Krčil. Zaznamenány jsou také dějiny zámeckého pivovaru, mlýna a školy. Kniha překvapivě rekonstruuje podobu kostela sv. Markéty v 18. století a objasňuje účel stavby známé jako Letní prelatura. Zjistíte také, kde stály Pavláčky a kdo v nich žil a pracoval. Obsah zahrnuje dějiny kláštera, prelatury, konventních budov a další objekty v areálu zámku.
O železárenství na Novoměstsku
jak se na novoměstském panství vyrábělo železo a co všechno z toho pošlo
- 109pages
- 4 heures de lecture
