Acheter 10 livres pour 10 € ici !
Bookbot

Jan Kypta

    Gotické kachle z Jindřichova Hradce
    Metodika terénní prostorové identifikace, dokumentace a popisu nemovitých archeologických památek
    Od sedláka po domkáře : vesnické obydlí Petrovicka a Nechvalicka v 17. až 19. století, s důrazem na roubené stavby
    Terénní stopy obléhání hradů v husitském století
    Deník Jana Kypty, opsaný synem jeho Bernardem
    • Deník opsaný synem Jana Kypty Bernardem. Uspořádal B. Pernica. Jan Kypta (1813-1868) - ředitel kůru a učitel dívčí školy v Telči. Jeden z bezejmenných zapadlých vlastenců.

      Deník Jana Kypty, opsaný synem jeho Bernardem
    • Kniha zhodnocuje výsledky dlouhodobého archeologického výzkumu dobývání hradů v České republice. V centru zájmu stojí terénní relikty, které souvisejí s činností obléhatelů v pozdním středověku. Ostatní druhy archeologických pramenů (např. střelivo a zbraně) jsou ponechány stranou pozornosti. Hlavní výzkumnou metodou je povrchový průzkum terénních reliktů, které se dochovaly v lesním prostředí v okolí obléhaných hradů. Terénní stopy činnosti obléhatelů, které se dochovaly na území České republiky, jsou v evropském kontextu unikátní po kvantitativní i kvalitativní stránce. Nemají srovnání co do celkového počtu dochovaných příkladů. Unikátní jsou i jednotlivé lokality. Nikde jinde v Evropě se nedochovaly středověké vojenské tábory srovnatelné s areály u hradů Bechyně, Sion a Nový hrad (Praha 4). Středověké obléhací pevnosti jsou známy i z jiných evropských regionů (např. ze středního Německa), české příklady jsou přesto mimořádné

      Terénní stopy obléhání hradů v husitském století
    • Páni z Hradce patřili ve středověku a raném novověku mezi nejmocnější šlechtu Českého království. Autoři knihy na příkladu pozůstatků kachlových kamen přemýšlejí o možnostech archeologie při výzkumu životního stylu a myšlenkového světa obyvatel hradu a města v pozdním středověku. Formou katalogu jsou v knize prezentovány dvě sbírky gotických kamnových kachlů rozčleněné dle námětů jejich reliéfů do několika tematických celků: od náboženských, heraldických a architektonických motivů, přes výjevy kratochvílí a středověkého imaginárního světa až po cenné pozůstatky tzv. rytířských kamen, jinak známých zejména z Uherského království. Starší sbírku kachlů spravuje Muzeum Jindřichohradecka a její jádro tvoří nálezy při regulaci toku řeky Nežárky v blízkosti hradu v letech 1936–1937. Rozsáhlejší soubor spravuje Národní památkový ústav, získán byl při archeologickém výzkumu hradu v letech 1975–1993. Jeho výsledky dosud nebyly publikovány, kniha proto představuje první splátku tohoto dlouholetého dluhu.

      Gotické kachle z Jindřichova Hradce