Vojáci studené války - Jan Vogeltanz; Miroslav Hus; Jiří Procházka Kniha Vojáci studené války je ojedinělým projektem nejen české, ale i světové uniformologie. Jejím cílem je podrobně prozkumat vývoj uniforem, hodnostních označení a odznaků států, které byly aktéry konfliktu, jenž vešel do historie jako Studená válka. Věnuje se státům NATO, Varšavské smlouvy a neutrálních evropských zemí.
Vládní vojsko protektorátu Čechy a Morava 1939-1945. Slovenská armáda 1939-1945. Československá armáda 1945-1992 : uniformy - symbolika - výstroj - výzbroj. Publikace je pokračováním úspěšné knihy Československé legie 1914–1918 / Československá armáda 1918–1939 (Paseka 1998). První oddíl je věnován období druhé světové války, popisuje vybavení československých jednotek v zahraničí (v Polsku a ve Francii, ve Velké Británii a na Blízkém východě, v Sovětském svazu), dále tzv. vládního vojska zřízeného protektorátními úřady na tehdejším okupovaném území a armády Slovenského státu. Přihlédnuto je i k účasti československých občanů v protifašistickém odboji doma i v zahraničí. Další část publikace sleduje poválečné změny výstroje a výzbroje čs. armády (resp. ČSLA) od roku 1945 až do konce československé federace v roce 1992.
Publikace ilustruje na konkrétních příkladech místní historie severního Plzeňska (Kralovicka) osudové děje druhé světové války v českých zemích. Regionem probíhaly významné hranice, jeho část připadla do Sudet, část zůstala v Druhé republice a později v Protektorátu. Konec války přeťal oblast demarkační čárou mezi americkou a ruskou zónou. Dějinné události jsou zasazeny do kontextu vojenské historie. Bohatý ikonografický doprovod je encyklopedií k poznání dobových militarií. Dosud nepublikované historické fotografie a autentické archiválie přinášejí řadu cenných podkladů, včetně často opomíjeného pohledu do složitého správního vývoje v období těsně po válce.
Nedražický poklad představuje hned z několika důvodů jeden z nejvýznamnějších souborů odkrytých v Čechách v posledních desetiletích. Obsahuje 15 královských a císařských dukátů Karla IV. v pestré paletě variant a dalších 77 rakouských, německých a uherských florénů a dukátů různých vydavatelů. Dále pak obsahuje několik setpražských grošů Karla IV. z nichž několik desítek představuje dosud zcela neznámé typy a varianty. Celý soubor je velmi pečlivě a detailně zpracován. Všechny mince jsou kvalitně vyfotografovány a zvětšeny. Zlaté ražby jsou zvětšeny dokonce na 300% původní velikosti. Katalog nedražických ražeb se tak jistě stane vítaným nástrojem pro určování příslušných ražeb. Katalog je doplněn rozsáhlými komentáři k problematice českého mincovnictví 14. století a lokálních reálií v době ukrytí pokladu. Poklad by pojmenován podle nálezového místa na katastru nenápadné západočeské obce Nedražice. V nedalekých Kladrubech se však nachází významný středověký benediktinský klášter, představující ve 14. století významné hospodářské centrum celého regionu. Publikace vychází nedlouho po odkrytí pokladu zásluhou Západočeského muzea v Plzni a autorského kolektivu pod vedením Miroslava Husa. Celá publikace je typograficky velmi pečlivě zpracovaná a kvalitně vytištěna v tuhé vazbě. Pro všechny zájemce o historii a numismatiku 14. století se jistě stane cenným pramenem.
V letošním roce slaví naše republika sté výročí. Západočeští spisovatelé se rozhodli při této příležitosti vydat almanach historicko-beletristických textů, v nichž vzpomínají na první světovou válku, vznik republiky, legionářské boje a události, které ovlivnily jejich rodiny. Ve formě povídek, deníků, vyprávění či zamyšlení oživuje jedenáct spisovatelů a básníků (Jiří Hlobil, Karla Erbová, Václav Engler, Markéta Čekanová, Radovan Lovčí, Václav Gruber, Daniela Kovářová, Peggy Kýrová, Stanislav Bukovský, Bohumil Jirásek a Ivo Fencl) své předky, rodinné tradice a osudy, které se skutečně staly na Plzeňsku i v krajích vzdálenějších a dodnes se v jednotlivých rodinách vyprávějí. Texty doplněné fotografiemi tak plasticky ukazují, co je v životě nejdůležitější: rodina, láska, přátelství a dobré mezilidské vztahy. Kniha „Moje republika 1918-2018“, jejíž editorkou je Daniela Kovářová, naznačuje, že se na světě během uplynulé stovky let nic podstatného nezměnilo.
Publikace seznamuje s dramatickými osudy čs. dobrovolnického vojska na všech frontách, kde čs. legie bojovaly - v Rusku, Itálii a ve Francii atd.
