Zdena Brožová Livres

Kniha pro nejmenší, co se učí i anglický jazyk. Souběžný anglický text

Leporelo pro nejmenší s ilustracemi Sylvie Vodákové.

Broučky, jediné umělecké literární dílo Jana Karafiáta (1846–1929), potkaly nejednoduché osudy. Roku 1876 anonymně vyšel skromný, neilustrovaný svazek – tehdy s názvem Broučci pro malé i velké děti – a zapadl vcelku bez povšimnutí. Až teprve po sedmnácti letech knížku objevil a zpopularizoval novinář Gustav Jaroš, který ji označil jako „snad nejkrásnější květ naší české literatury dětské“ a jejího autora nazval „českým Andersenem“. Poetická obraznost Broučků, citlivý přírodní lyrismus a ušlechtilý humanismus si dále uchovávají nepomíjející platnost. I jazykově, svým jadrným básnickým slohem šťastně spojujícím hovorovost lidové řeči s vytříbenými biblismy, je dílo Jana Karafiáta pozoruhodné. Čtenářsky i posluchačsky stále přitažlivé zůstávají postavičky malých hrdinů, broučků a berušek, které při všech svých světlých stránkách nejsou zbaveny pravdivých lidských vlastností. Spolehlivým průvodcem Broučků jsou ilustrace národního umělce Jiřího Trnky, které přes časový odstup od svého vzniku na počátku čtyřicátých let nic nepozbyly ze svého půvabu.

Vyprávění pro nejmenší děti o tom, co všechno zažila malá Hanka se svým dědou. Hanka tráví s dědou Pohodlíčkem dny, kdy je maminka v práci. Pomáhá mu na zahrádce, hraje si sním, ale má jeden velký problém. Děda špatně slyší a tak často neodpovídá Hance na její otázky. Hanka se proto rozhodne se svým kamarádem Arturem - porcelánovým klukem, že mu ve městě koupí náhradní ucho.

Autorčin básnický debut klade do středu zájmu téma současné ženy. Jejím záměrem je zároveň snaha vyhnout se úskalí tzv. ženské poezie, nacházet vtipná i vážná východiska, avšak ne každá báseň tento předpoklad splňuje. K látce autorka přistupuje se snahou proniknout do jádra věci a právě přemíra této snahy způsobuje, že výpověď zůstává na povrchu a verš působí jako povzdech či popěvek.