Andrea Svobodová Livres

Monografie scénografa a malíře Jana Vančura sleduje jeho divadelní tvorbu od sedmdesátých let po dnešek. Publikace v českém a anglickém jazyce obsahuje stručný Vančurům umělecký životopis, studie k jeho významných uměleckým obdobím a především řadu reprodukcí Vančurových scénografických děl. Kniha je druhým dílem monografické řady s názvem "Osobnosti české scénografie" navazující na přerušenou řadu publikací, kterou vydával Divadelní ústav v letech 1970 - 1989 v edici "Režisér - scénograf" (například František Tröster, Josef Svoboda, Jan Sládek, Karel Svolinský nebo Marcel Pokorný). Díla řady scénických a kostýmních výtvarníků, navzdory jejich významu pro výtvarnou podobu českého divadla byla mimo komplexnější publikační záběr, proto je tato monografická řada velmi cenným studijním a dokumentačním materiálem. Souběžný anglický text.

I louky mají své osudy. Mnoho z nich bylo v minulosti pozměněno či zničeno, ať již odvodněním nebo úplným přeoráním a založením nové kulturní louky. Na těchto loukách převládají trávy nebo jeteloviny ..." V knize je popsáno 55 rostlin, včetně ilustrací Věry Ničové.

Kniha je založena na narativní analýze životních biografií potomků Vietnamců žijících v Česku. Ukazuje, že životy těchto mladých lidí se odehrávají na pozadí tzv. transnacionálního sociálního prostoru, který se rozprostírá mezi dvěma geografickými regiony - Vietnamem a Českou republikou. Díky tomu jsou vystavováni souboru sociálních očekávání, kulturních hodnot a vzorců lidské interakce utvářených více než jedním politickým, ekonomickým a sociálním systémem. Popisuje také, jak tito lidé prostřednictvím mnohonásobně propojených sociálních sítí a vztahů proměňují kulturní praktiky, interpretace, zkušenosti a identity, čímž nabourávají představu jednoty identity, kultury a místa. Přestože primárním cílem práce je analyzovat, jak potomci Vietnamců operují na pozadí těchto transnacionalizovaných sociálních a kulturních kontextů, kniha se nevyhýbá ani samotným transnacionálním praktikám, jako jsou například návštěvy rodné země, zasílání remitencí nebo udržování kontaktů s rodinou a známými.

Výklad Bible od francouzského minority, teologa a univerzitního mistra Mikuláše z Lyry ze 20. let 14. st. (Postilla litteralis) se hned po svém vzniku dočkal velké obliby, byl opisován a později výběrově překládán do národních jazyků. Na sklonku 2. desetiletí 15. století vznikl staročeský překlad, který obsahuje Výklad na evangelium sv. Matouše. Rozsáhlá publikace přináší kritickou edici staročeského textu Výkladu doplněnou o lexikální varianty z pěti staročeských Biblí. Paralelně k českému znění je otištěn latinský text podle vybraného bohemikálního rukopisu. Vydání je doprovozeno přehledem rukopisného dochování Lyrových děl v bohemikálním prostředí a studií věnovanou staročeskému překladu uvedené části Lyrovy Postilly, který je jedinečnou a svébytnou památkou českého předhusitského ­písemnictví.

Biblické prology, tj. úvody k biblickým knihám, byly ve středověku obvyklou součástí latinské Vulgáty. V omezeném počtu se předmluvy staly součástí už nejstaršího překladu celé bible do češtiny z počátku 50. let 14. století. V rámci nové verze staročeského překladu bible byl zřejmě kolem roku 1400 pořízen souborný překlad více než stovky předmluv. V průběhu 15. století byly předmluvy dále užívány, upravovány, ale také nově překládány. Publikace přináší kritickou edici 124 staročeských biblických předmluv, a to jak textů přeložených z latiny, tak i několika původních staročeských předmluv. Vlastní text je opatřen poznámkovým aparátem včetně určení citátů z bible i z dalších autorit a včetně různočtení ze všech zjištěných opisů dané předmluvy. Edici jsou předeslány studie o staročeském překladu biblických prologů a o jejich iluminátorské výzdobě (s vyobrazeními). Součástí knihy jsou rejstříky a přílohy, které kromě soupisů latinských a českých prologů obsahují mj. zatím nejúplnější seznam staročeských biblických pramenů.