Franz Werfel Livres

The Song of Bernadette is considered one of the twentieth century's greatest novels of triumphant religious faith. How the book came to be written is itself an inspirational and even miraculous story. In 1940, famed Austrian author Franz Werfel and his wife were on a desperate flight from the Nazi invaders, whom Franz had publicly denounced. Repeatedly thwarted in their attempts to cross the French border, they found temporary refuge in Lourdes, home of the famous shrine where Bernadette received visions of the Virgin Mary and where millions come in faith to seek a miracle. Werfel became fascinated with Bernadette's story and began to visit the sacred grotto every day, swearing that, should he and his wife be granted escape from the Nazis, he would write the story of Bernadette for all the world. Franz's prayers were answered, and in America he wrote his masterpiece, The Song of Bernadette, a beautiful fusion of faith and craft.

«Cette communauté villageoise arménienne, condamnée par les convulsions d'une histoire qui la dépasse, m'est devenue proche. Guettée par la mort, elle revendique sa liberté. Assiégée par un ennemi impitoyable, trahie par une société indifférente, elle choisit la résistance armée... Ce roman est un chef-d'oeuvre.» Elie Wiesel (extrait de la préface) En 1915, dans un climat alourdi par les revers de leur armée dans le Caucase, les autorités turques procèdent à la liquidation des populations arméniennes. Déportations de masse et massacres, le premier génocide de l'histoire du XXe siècle commence. Au nord-ouest de la Syrie ottomane, des villageois résolus à opposer aux Turcs une résistance farouche gagnent les hauteurs du Musa Dagh, la «Montagne de Moïse». A leur tête, Gabriel Bagradian, un riche Arménien de Paris, naguère vilipendé pour ses moeurs occidentales. Contre toute attente, il a refusé de fuir et a choisi de lier son destin à celui du peuple de la montagne. Publié en Allemagne en 1933, le roman de Franz Werfel, un juif autrichien ami de Kafka, connut un immense retentissement à travers le monde. Interdit par Hitler, détruit au cours d'autodafés, ce roman étonnamment prophétique (Werfel établissait un parallèle entre le génocide arménien et l'idéologie nazie) est l'un des plus puissants témoignages sur un massacre planifié.

During World War I, Gabriel Bagradian learns of Turkish plans to exterminate the Armenians, and leads his village to the mountain Musa Dagh in hopes of defending themselves.

Životní příběh starozákonního proroka Jeremiáše byl a zůstává stále i naléhavým varováním před všemi podobami osobního a společenského násilí. Tak jej chápal i slavný pražský rodák Franz Werfel (1890–1945) ve svém románu o těžké úloze této velké biblické postavy, Román vznikal pod vlivem tíživých událostí v Německu roku 1936, a to umocňovalo působnost dávného Jeremiášova poslání. Přestože již v roce 1933 byly v Německu spáleny všechny Werfelovy spisy, neváhal se svým novým dílem postavit sílící totalitní nacistické praxi a vůbec všem, pro něž byla vždy prvořadou jejich vlastní moc. Ve Werfelově pohledu se tak postava babylonského krále Nabukadnezara stávala snadno srovnatelnou s osobou Adolfa Hitlera, utrpení proroka Jeremiáše s utrpením Židů či zničením Jeruzaléma a jeho Chrámu roku 586 př. Kr., apokalyptickým obrazem budoucnosti Evropy ohrožené nacismem. I dnes si vynikající Werfelovo dílo zachovává svou aktuálnost. Vždyť totalitní myšlení nijak nevymizelo ze světového dění, jen jeho metody mění svou tvář.

Historický román nemeckého autora opisuje osudy malého arménskeho národa, žijúceho na území Turecka, ktorý chceli Turci začiatkom tohto storočia brutálne vyhubiť. Štyridsať dní sa hrdinsky bráni päťtisíc Arméncov na hore Musa Daghu proti presile zúrivých Turkov. Dielo je vysoko umelecké,plné objektívnosti a humanistického zápalu za osud mladého národa. 2. svazky.

Typicky "werfelovský" příběh o spravedlnosti, zločinu a trestu a jejich možných absurdních rovin.

Výbor Držíce v drzých držkách cigarety představuje poezii expresionismu, moderního uměleckého směru, který se v nejčistší podobě projevil v Německu a Rakousku v letech 1910–1920. Tento směr odráží životní postoj generace konfrontované s rychlým rozvojem Berlína, jeho továrnami, automobily, biografy a rušným nočním životem. V atmosféře očekávání vznikaly apokalyptické vize Georga Heyma, grotesky Jakoba van Hoddise a Alfreda Lichtensteina, stejně jako šokující básně-pitevní protokoly Gottfrieda Benna. Expresionistické desetiletí přineslo množství literárních talentů a rozmanitou literární produkci, jejíž část nyní představujeme českému čtenáři. Antologie se zaměřuje na raný velkoměstský expresionismus a na autory, kteří si zaslouží samostatné výbory v češtině. Druhá část přináší nejznámější a nejpozoruhodnější básně, které toto hnutí obohatilo o významné tematické okruhy. Mezi autory patří Jakob Van Hoddis, Georg Heym, Alfred Lichtenstein, Gottfried Benn a další významné osobnosti, které formovaly expresionistickou poezii.