Kafkovsky laděná novela z prostředí blíže neurčeného socialistického podniku, nepromyšleně zřízeného uprostřed panenské přírody. Když se po několika letech ukáže, že projekt je zcela absurdní, je výstavba v tichosti zastavena, materiál však dochází dál. Hrdinou je úředník, který má vyšetřit okolnosti dodávek. Hrdina, ohrožován na životě utíká a svou situaci řeší sestavením zprávy, jejímž výsledkem je rozhodnutí ve stavbě pokračovat.
Spisovatel předkládá soubor svých fejetonů a krátkých textů, jimiž provázel léta takzvané konsolidace a normalizace i léta po převratu v listopadu 1989.
Do prvního svazku svých Spisů zařadil autor román Zločin pozdvižení (1978), povídku Škaredá neděle (1962), novelu Veliká stavba (1982) a román O bláznech jen dobré (1978). Do Poznámek autora napsal: „Prózy jsou seřazeny chronologicky, ne ovšem podle data, kdy je autor napsal, ale podle období, kdy žily jejich ústřední postavy. Ani jedna z próz zařazených do tohoto svazku není autobiografická, ale všechny spojuje autorova umanutost vyprávět o lidech všedního dne v klíčových životních momentech, kdy usilují o to, aby se dokázali vzepřít své minulosti a vymanit se z ponižujících okolností, kterými je obklopila.“ K románu O bláznech jen dobré napsal Pozdrav starému Dušovi Milan Kundera (text je datován v Paříži v červenci 2004).
Hrdinové povídek se ocitají v situacích, kdy svět nelítostně zasahuje do jejich existence a zaviňuje buď skutečnou smrt, nebo duchovní újmu, která se smrti podobá. Podle povídky Na krásné vyhlídce natočil v roce 1993 režisér Vladimír Drha stejnojmennou televizní inscenaci Na krásné vyhlídce, hrají Jana Brejchová, Jiří Zahajský, T. Brodská, V. Fialová, N. Mukařovská, J. Rava a další.
Povídky o mužích „za půlkou cesty“ či na konci cesty, ale také vzpomínky na začátky cesty mužstvím a dospělostí, které poznamenal závěr války. Muž, který bilancuje své ztráty, lásky i zklamání, ale především zrady a selhání, jichž se na cestě svým životem dopustil, to je ústřední téma této sbírky povídek. Autor své hrdiny zastihuje v situacích, v nichž se svých zdánlivě drobných, běžných selhání dopouštějí, případně kdy jsou zaskočeni „skřipcem“ běhu událostí a tlakem okolností a nezvládnou svou úlohu dohrát tak, aby si sebe nadále mohli vážit, aniž by museli cosi nalhávat okolí nebo sobě samému. Život ale není jednoduchý a nepředkládá situace černobílé, a možnost být věrný nebo zradit se naskýtá každému – ať již na začátku, nebo na konci jeho cesty. Zejména příběhy, v nichž se autor vyrovnává se společenskou degradací, kterou vyvolává bezmoc stáří, nemoci či umírání, nebo pocit křivdy vůči běhu historie, patří k nejlepším, opravdu prožitým momentům knihy.
Vyprávění o malé holčičce Janě, která žije s maminkou, tátou, bráškou Tomem, babičkou a dědou, ale také se spoustou pohádkových postav své fantazie. Na začátku příběhu o Janě, která ještě nechodí do školy, je její velké narozeninové přání - zrcadlo. Když ho od tatínka opravdu dostane, netuší, že s ním zažije spoustu dobrodružství, seznámí se se zrcadlovou holčičkou, klaunem Bitýškem i šlehačkovým slonem. Pohádkové postavy ji nejen těší a hrají si s ní, ale také ji toho spoustu užitečného naučí. Příběhy jsou vhodné pro děti předškolního a mladšího školního věku. Kniha byla oceněna Zlatou stuhou.
Hrdina románu se k stáru a pod dojmem, že je vážně nemocen, rozhodne změnit svůj život: odejde od ženy a od rodiny a najde si mladou družku. Nakonec se však vrací, odkud vyšel, moudřejší o zážitek z říše těch, kdo žijí v souladu se sebou samými, tedy z říše moudrých bláznů, jejímž vyznavačem se navěky stane. Podle tohoto románu napsal Jan Trefulka scénář ke stejnojmennému filmu O bláznech jen dobré, v roce 1991 ho natočil režisér M. Růžička, hrají S. Zindulka, E. Hradilová, M. Maláčová, M. Černoušek a další.... celý text
Román o ztrátách a porážkách, které člověka posilují, kterými se stává neporazitelný, jež upevňují jeho charakter a jejichž prostřednictvím poznává sám sebe.
