Druhé, rozšířené vydání vychází po dvaceti letech, doplnění se však netýká jen posledních dvou dekát, ale i všech předchozích desetiletí. Od založení osady Severní Ryves v roce 1934 až po dnešek.
Kniha poprvé takto uceleně přináší vývoj trampského hnutí na Liberecku a Jablonecku od konce dvacátých let 20. století do současnosti. Kronika mapuje jizerskohorský tramping v jeho více než sedmdesátileté historii, snaží se zaznamenat život trampských osad, které měly své campy přímo v Jizerských horách a v podhůřích na Frýdlantsku, Tanvaldsku či Železnobrodsku. Mnohé z nich se staly legendárními, jako např. Rykatado, Island, Sever, Westman… Kromě "životopisu trampských osad" kniha přibližuje i svébytnou trampskou kulturu v písničkách, poezii, povídkách, kresbách či originálním trampském humoru. Především však dokazuje, že trampské hnutí, coby výhradně český fenomén, žije a nachází další mladé stoupence této romantické a svobodné formy pobytu v přírodě s potřebou jejího poznávání a ochrany.
Autoři dalšího dílu jedinečné a oblíbené edice Album starých pohlednic nás zavedou prostřednictvím historických pohlednic, vydaných od počátku 20. století do čtyřicátých let, do Frýdlantského výběžku. Čtenář navštíví nejen všechna města a obce oblasti – Frýdlant, Bílý Potok pod Smrkem, Hejnice, Lázně Libverdu, Raspenavu, Višňovou, Nové Město pod Smrkem, Jindřichovice pod Smrkem, Dětřichov, Heřmanice, Kunratice, Višňovou, Černousy, Arnoltice, Pertoltice, Krásný Les, Horní a Dolní Řasnici, Bulovku, ale také jejich jednotlivé části a zapomenuté osady. Pohlednice zachytily i významná místa jižního okraje Frýdlantska – Jizerských hor, jako jsou Smrk, Smědava, Paličník, Frýdlantské cimbuří, Ořešník, údolí Černého potoka, Velký Štolpich... V několika případech se publikace dotýká i polského území. Soubor téměř tří set pohlednic, pečlivě vybraný z muzeí a řady soukromých sbírek a doplněný o česko-německý text, jistě přinese mnoho nového a zajímavého místním obyvatelům i všem návštěvníkům Frýdlantska, jednoho z nejsevernějších míst naší země. ISBN 978-80-86660-30-3 (chybné)
Historické pohlednice, pocházející především z let 1900–30, nás provedou cestou Aloise Jiráska po hlavním hřebenu Orlických hor, navštívíme s nimi podhorské osady a obce i významná turistická místa, jako jsou chata na Šerlichu, rozhledny Dobrošov, Suchý vrch, přehrada Pastviny apod. Kniha se také věnuje Podorlicku a neopomíjí „brány“ Orlických hor – města Náchod, Nové Město nad Metují, Dobruška, Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Žamberk… Některé pohlednice připomenou 30. léta, kdy se v pohraničí budovala obranná linie s několika významnými pevnostmi (např. Hanička, Adam). Čtenáře jistě zaujmou snímky z dob, kdy ještě nestála Masarykova chata na Šerlichu, obec Pastviny nebyla zatopena či kdy Anenský vrch korunovala poutní kaple sv. Anny. Překročíme také státní hranici a nahlédneme na polskou stranu hor. Kniha je již 19. svazkem jednotné ediční řady Alba starých pohlednic, mapující zajímavé oblasti naší země.
Poprvé se v edici historických pohlednic vydáváme na Moravu. A hned do nádherného města Olomouce. Historie tu na návštěvníka dýchá na každém kroku, a přesto bude kniha objevná i pro místní obyvatele. Nechybí ani Svatý kopeček a širší okolí.
Další kniha populární edice mapuje turisticky oblíbenou a přírodovědně bohatou oblast Moravy. Nejvyšší moravské pohoří bylo vždy v zájmu vydavatelů pohlednic, a zvláště jejich tvorba z let 1900–1920 tvoří jádro knihy. Díky pohlednicím, které jsou v mnohém objevné i pro místní obyvatele, vstoupíme do zašlých časů hor, na hlavní vrcholy s rozhlednami a horskými boudami, do údolí s vodopády a říčkami, do prostředí lázní Jeseník či Karlovy Studánky ad. V souboru 300 nejzajímavějších pohlednic, vybraných z osmi sbírek, nechybí podhorská města Šumperk, Vrbno pod Pradědem, ani Zlaté hory, Rychlebské hory a Králický Sněžník.
Historické pohlednice a snímky mapují východní část Krušných hor.
Obrazová publikace potěší každého obdivovatele přitažlivé krajiny a přírody Jizerských hor, ale jistě zaujme i milovníky černobílé, tónované a barevné krajinářské fotografie. Fotograf Zdeněk Lín se dostává jizerskohorské krajině skutečně pod kůži, řadu let se snaží zachytit neopakovatelnou atmosféru hor ve všech ročních obdobích. S dokumentární hodnotou některých snímků kontrastují snové až neskutečné nálady, jak je nenabízí každodenní realita. Obrazovou část doplňují niterné texty Pavla Vinkláta, které zavádějí čtenáře do konkrétních horských i podhorských oblastí. Lyrickým zpracováním a poetickým jazykem vyjadřují příznačné momenty jednotlivých měsíců, ale současně přinášejí i osobní prožitky či konkrétní příběhy. Publikace tak postihuje životní lásku autorů k jizerskohorské krajině, jejich smysl a cit pro vnímání neopakovatelných nálad horské přírody.
