Jan Spousta Livres

Kniha vykládá (a osobním příkladem ilustruje) jak se má věřící člověk vyrovnat s nemocí a s blízkostí smrti.

Změnili jsme víru na právo na jistotu, když nám ve skutečnosti trojiční tajemství našeptává pravý opak: Máme žít v nádherné, hrozné pokoře před realitou. V tomto prostoru nám Bůh dává pátravého ducha, touhu po porozumění; zdá se mi, že je to pouze toto neustálé úsilí o porozumění, co formuje milosrdné lidi - a moudré lidi. Jestli si myslíte, že máte právo na jistotu, tak mi ukažte, kde vám evangelium něco takového slibuje nebo nabízí. Sám Nový zákon je napsán řečí, kterou Ježíš nikdy nemluvil. Kdyby Bůh chtěl, abychom měli důkazy, racionální zdůvodnění a dokonale jasno, tak by Ježíšovo vtělení pozdržel do vynálezu magnetofonů a videokamer. Racionální jistota je přesně to, co nám Písmo nenabízí. Nabízí nám něco mnohem lepšího a úplně odlišný způsob poznání: intimní vztah, cestu tmou, stezku, na které si sami pro sebe musíme objevit, že milost, láska, milosrdenství a odpuštění jsou absolutně nezbytné pro přežití - ve světě vždy a navždy nejistém. Potřebujete jenom dostatek moudrosti a zakotvení, abyste věděli, jak žít bez jistoty! Ano, my skutečně jsme spaseni vírou. Lidé žijící tímto způsobem nikdy nepřestanou růst, jen tak snadno se nezlomí a je opravdu radost s nimi žít. Richard Rohr je celosvětově uznávaný ekumenický učitel, františkánský kněz z Nového Mexika a autor mnoha knih.

Náboženství a filozofie v minulosti a současnosti. Úvod do filosofie jako základu evropské kultury, s důrazem na vztahy s křesťanstvím.

Jsem přesvědčen, že myšlenka hříchu pro mnohé z nás přestala být užitečná, protože jsme se museli vydat úplně jinam, abychom znovu získali představu o smrtící povaze skutečného zla. Nikdo nemůže popřít, že zlo je zcela reálné. Ale to, co mnozí z nás nyní vnímají jako skutečná zla ničící svět, se zjevně velmi liší od toho, čemu většina lidí říká hřích – tedy od osobních chyb či vin nebo údajných soukromých přestupků proti Bohu. Což opravdu strašlivou povahu zla zdaleka nevystihuje. Proto jsme o hřích ztratili zájem. Ztratili jsme zájem také proto, že jsme slovo hřích obvykle slyšeli používat k tomu, aby někdo někoho soudil, vylučoval či ovládal nebo aby zahanbil a ovládal sám sebe, ale málokdy aby vnesl do lidské situace rozlišení nebo hlubší porozumění, tím spíš aby projevil soucit nebo odpuštění. Vnímám to tak, že čím víc je náboženství nebo kultura posedlé hříchem, tím víc nemilující a kognitivně strnulí jsou jeho příslušníci. Vzpomeňte si na kultury založené na zahanbování v mnoha čistě islámských zemích, úzkoprsé a kulturně nekritické formy judaismu, nepřítomnost humoru v kalvinistické Ženevě, krutost velké části puritánské Nové Anglie, nemilosrdné náboženství mnoha luteránů a inkvizitorství španělského a vůbec většiny lidového katolicismu.

Přes všechnu svou inspirativnost, všechny své nádherné výroky, všechny životy, které navždy změnila, Bible pořád působí mnoha lidem velké těžkosti. Téměř vždy vede ke katastrofě v rukou egocentrických, nemilujících nebo po moci toužících lidí nebo těch, kteří se stále nenaučili číst duchovně inspirovanou literaturu. Historie to dokazuje pořád, století za stoletím, takže nejde o nepodložený, neuctivý ani zaujatý závěr. Upalování kacířů, křižácké výpravy, otroctví, apartheid i vyhánění a útlak domorodců, to vše bylo ospravedlňováno pomocí vybraných citátů z Písma. Takže hned z kraje víte, kam mířím. Můj přístup obecně je změnit čtenáře a neměnit text. Jen konvertovaným lidem lze svěřit inspirovaný text. Jedině oni budou působit v symbiotickém vztahu se slovy a příběhy (symbióza = „sdílený život“). Jedině u nich není pravděpodobné, že by použili Bibli jako zdroj osobní moci, jako kladivo nebo jako zdůvodnění svého špatného chování. Zůstaňte v modlitebním dialogu s téměř jakýmkoliv duchovním textem – i problematickým – a skoro vždy přinese ovoce. (úryvek z knihy)

Překlad biblického atlasu, který redigoval J. B. Pritchard. Většinou dvoustránkové mapy, zachycující historii Palestiny od osídlení Kenaanu až po vznik křesťanské církve. Mapy jsou doplněny textem, tabulkami, vyobrazeními, rodokmeny atd.