Jan Thon Ordre des livres (chronologique)

Výbor z básnických, překladatelských a publicistických prací známého českého přírodovědce. Obsahuje básně reflexivní, příležitostné a časové, některé jeho aforismy, epigramy a básně pro mládež. Otištěné Purkyňovy články a studie zdůrazňují jeho buditelskou činnost v době národního obrození v druhé polovině minulého století. Výbor uspořádal, úvodem, poznámkami a doslovem opatřil Jan Thon.

Náš výbor povídek, vzpomínek, básní a kritických článků českých spisovatelů od let třicátých až do konce minulého století chce ve zkratce oživit několik otázek, na příklad, jak v té době česká kniha žila, jaký měla ohlas u čtenářů, jací čtenáři to byli, jak se čtenářskýzájem zpětně obrážel u samých literárních tvůrců. Náš výbor chce, třeba náznakově, dotknout se také podílu nakladatelů a knihkupců na rozvoji české literatury, podílu kladného i záporného." (Z úvodu.) Historický vývoj české knihy, jejž pořadatel výboru nastiňuje v předmluvě, je v dalších částech publikace názorně doložen ukázkami z tvorby Tylovy, Němcové, Havlíčka, Sabiny, Nerudy, Hálka, Sládka, Sv. Čecha, L. Zápotockého, S.K. Neumanna a j.

Osudy knih nejsou spojeny jenom s těmi, kdo je napsali, ale také s těmi, kdo stojí mezi autorem a čtenářem jako prostředníci, s knihovníky, kteří jsou často plným právem — jako to činí i Jan Thon — nazýváni knihomily. V Thonově knize, který též sám je jedním z těchto „knihovníků— knihomilů“, najdeme několik lidských osudů těch, jimž knihy byly bezmála osudem. Je to především profil Jana Karla Škody v medailonku nazvaném „První knihovnický instruktor“, oživujícím památku zasloužilého pracovníka z minulého století. Druhá studie „Knihovník ve vyhnanství“ se obírá osudy Karla Mensingra, žijícího rovněž v době dávno minulé. V stati „Knihovník za záliby a z povolání“ se již blíží autor našim dnům, črtaje portrét Ladislava Quise a Bohuslava Čermáka, stejně jako v poslední části knihy, nazvané „Ve stopách učitelské tradice“, kde před námi oživují Václav Štech a František Houser. Autor praví sám o své knížce: „Kniha tato zahrnuje podobizny celkem šesti knihovníků, přátel a milovníků knih. Výběr ten není náhodný. Snažil jsem se vytvořiti portréty osob typických... Někdy rozšiřování knih cele vyplňovalo jejich život, jindy se stalo pouhou episodou jejich životního díla, ostatně věnovaného jiným pracovním oborům. Všichni jsou nám dnes milníky, podle kterých můžeme změřiti dosud vykonanou cestu. Ale podle nich můžeme a musíme měřiti i závažnost úkolů příštích. “