V první části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství (Machiavelli, Erasmus Rotterdamský, Bodin, Suárez, Grotius, Hobbes, Harrington, Locke, Montesquieu, Rousseau). Velká pozornost je věnována vzniku teorie národního státu,…
Kniha představuje aktuální studie a poprvé do češtiny přeložené primární texty, které pojednávají o ideji univerzity. Východiskem zkoumání je oblast německé klasické filosofie. Jednotlivé kapitoly se věnují zrodu ideálu Humboldtovy univerzity v 19. století, politizaci univerzit v éře nacistického Německa a demokratizaci univerzit po 2. světové válce. Publikace je zajímavá pro obory filosofie, historie, sociologie či germanistiky a může se s úspěchem uplatnit při výuce na vysokých i středních školách.
Jirí Chotaš ist Leiter der Abteilung Arbeitsgruppe für das Studium der neuzeitlichen Rationalität des Instituts für Philosophie der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik. Jindrich Karásek ist dort Mitarbeiter. Jürgen Stolzenberg ist Professor für Philosophie an der Universtität Halle.
Soubor článků k Hegelově dialektické metodě (H. F. Fulda, D. Henrich, H. G. Gadamer, W. Wieland). Sestavili a předmluvu napsali J. Karásek a J. Chotaš. Sborník zkoumá struktury i cíle Hegelovy dialektické metody a konkrétní obsahovou produktivitu, která se projevuje při pojetí určitých konkrétních fenomenů v díle "Fenomenologie ducha".
Soubor článků k vývoji této teorie ve Fichtových spisech (D. Henrich, J.-P. Mittmann, U. Pothast, J. Stolzenberg, H.-P. Falk, E. Dũsingová, J. G. Fichte). Sestavili a předmluvu napsali J. Karásek a J. Chotaš.
Soubor článků k základnímu principu Kantovy etiky. Mravní zákon je v něm objasňován jako kritérium morálního jednání, jako motiv pro jeho vykonání a jako princip pro odvození různých druhů povinností. Sestavili a předmluvu napsali J. Chotaš a J. Karásek.
L'œuvre d'Immanuel Kant, "Critique de la raison pure", explore les fondements de la connaissance humaine et les limites de la raison. Kant y examine la relation entre l'expérience et la connaissance, distinguant entre les phénomènes, ce que nous percevons, et les noumènes, la réalité indépendante de notre perception. Il s'interroge sur les conditions de possibilité de la connaissance et propose une approche critique qui remet en question les certitudes établies par la métaphysique traditionnelle. À travers une analyse rigoureuse, Kant établit les principes de la philosophie moderne, en insistant sur l'importance de la raison dans la compréhension du monde. Son œuvre a profondément influencé la pensée philosophique, ouvrant la voie à de nouvelles réflexions sur la nature de la réalité, la perception et la connaissance. "Critique de la raison pure" demeure un texte fondamental pour quiconque s'intéresse à la philosophie et à la théorie de la connaissance.
