Dezső Kosztolányi Livres

Anna Edes is a dark and deeply moving naturalistic novel, a classic work of twentieth-century Hungarian literature. A skillful portrayal of the cruelty and emptiness of bourgeois life, it was first published in 1926 and enthusiastically received by the intellectual coffee-house society through which it circulated. The novel was later acknowledged by authors such as Thomas Mann as a model of language and form, and in turn established Dezso Kosztolanyi as one of the most significant writers of Eastern European fiction. Anna is the hard-working and long-suffering heroine, the unhappy maid destroyed by her pitiless employers. Her tragic relationship with them is played out against the political turbulence in Budapest following the First World War. Yet her endurance and revenge are depicted with keen psychological as well as historical insight, becoming, in the words of the translator, "not merely an argument about social conditions but raised to genuine tragedy."

It is 1900, give or take a few years. The Vajkays—call them Mother and Father—live in Sárszeg, a dead-end burg in the provincial heart of the Austro-Hungarian Empire. Father retired some years ago to devote his days to genealogical research and quaint questions of heraldry. Mother keeps house. Both are utterly enthralled with their daughter, Skylark. Unintelligent, unimaginative, unattractive, and unmarried, Skylark cooks and sews for her parents and anchors the unremitting tedium of their lives. Now Skylark is going away, for one week only, it’s true, but a week that yawns endlessly for her parents. What will they do? Before they know it, they are eating at restaurants, reconnecting with old friends, attending the theater. And this is just a prelude to Father’s night out at the Panther Club, about which the less said the better. Drunk, in the light of dawn Father surprises himself and Mother with his true, buried, unspeakable feelings about Skylark. Then, Skylark is back. Is there a world beyond the daily grind and life's creeping disappointments? Kosztolányi’s crystalline prose, perfect comic timing, and profound human sympathy conjure up a tantalizing beauty that lies on the far side of the irredeemably ordinary. To that extent, Skylark is nothing less than a magical book.

Večerný život veľkomesta, rozžiarené široké okružné cesty, intímne osvetlené zadymené kaviarne a medzinárodné rýchliky uháňajúce nocou najčastejšie tvoria čarovnú kulisu príbehov novinára Kornela Estiho, dvojníka Dezsôa Kosztolányiho, jednej z najväčších postáv maďarskej literatúry prvej polovice 20. storočia. V čarovnej atmosfére večera a noci spisovateľovo alter ego plným priehrštím načiera do nezabudnuteľnej studnice detstva a mladosti a v dotyku s každodennou realitou potom spriada rozmarné, noblesné a duchaplné príbehy, za ktorými sa skrývajú osudy obyčajného smrteľníka: samého autora a autorovho rovesníka, návštevníkov budapeštianskych kaviarní v prvých desaťročiach tohto storočia.

Dej románu sa odohráva počas piatich dní prvého týždňa v septembri 1899 na Dolnej zemi Uhorska. Rozpráva príbeh starnúcich rodičov, ich dcéry, starej dievky prezývanej Škovránča a dožívajúcej miestnej inteligencie, ktorá sa snaží prekonať nudu života alkoholickým opojením a zábavnými „pohuľankami kancov“. Autor do diela zakomponoval svoje spomienky na rodičovský dom a rodisko – súdobú Szabadku (Subotice). Jeho znalosť psychológie a psychoanalýzy mu umožňuje viesť čitateľa k poznaniu, že vnútorný dej vo vedomí postáv je často dôležitejší než vonkajšie udalosti. Dezső Kosztolányi, významná postava modernej maďarskej literatúry prvej tretiny 20. storočia, sa narodil 29. marca 1885 v Szabadke a zomrel 3. novembra 1936 v Budapešti. Jeho slovenský pôvod a rodové meno naznačujú presídlenie predkov z Hornej zeme do Dolnej zeme. Vzdelanie získal v rodičovskom dome a na gymnáziu v rodnej Subotici, kde jeho otec bol riaditeľom. Napriek tomu, že štúdiá na filozofických fakultách budapeštianskej a viedenskej univerzity nedokončil, získal výnimočné umelecké a filozofické zručnosti, ktoré uplatnil v rozmanitej literárnej tvorbe. V roku 1933 objavil na sebe príznaky zhubnej rakoviny, ktorej napokon podľahol v septembri 1936.

„Der eleganteste aller ungarischen Schriftsteller, Sandor Márais großer Meister.“ (Péter Esterházy) „Kornél Esti ist das, was man einen Schlawiner nennt. Ein Bonvivant, der die Wahrheit jederzeit für eine gute Geschichte opfern würde. Seine ‚Bekenntnisse’ sind witzig und geistreich, aber nicht unbedingt glaubwürdig. Esti, ein Alter Ego seines Autors Kosztolányi, streift durch das Budapest der dreißiger Jahre und erzählt Kaffeehausgeschichten, die von mageren Bohemiens und traurigen Straßenmädchen handeln, von teuren Hotels und trostlosen Witwen. Was in diesen Episoden aufscheint, wirkt heute wie der letzte Walzer einer verlorenen Epoche. Kosztolányi hat dieser Zeit eine ironische und elegante Liebeserklärung gemacht.“ (Kultur-SPIEGEL)

Der ungarische Schriftsteller Dezsö Kosztolányi (1885-1936) hat mit seinem 1922 veröffentlichten Roman einen bedeutenden Beitrag zur historischen Belletristik geleistet. Der Roman besticht durch seine sprachliche Eleganz und psychologische Figurenzeichnung, die eine intime Gesellschaftskritik der antiken Weltstadt bietet.

Kornél Esti ist ein faszinierender Bohemien und Bürgerschreck im eleganten Budapest. Er verkörpert einen modernen Mephisto und gehört zu den lebhaftesten Fiktionen, die je niedergeschrieben wurden.

V tomto románu, který se k našim čtenářům dostal poprvé v roce 1939 pod názvem Služka, zachytil atmosféru a dramatický vývoj vztahu mezi bohatou úřednickou rodinou Vizyových a jejich služkou Annou, prostým, zakřiknutým venkovským děvčetem. Příběh začíná jako běžná historie své doby, končí však jako napínavé drama. Sladká Anna (édes je česky sladký), tato perla mezi služkami, je poklad, který rodině Vizyů každý závidí. Přijde však chvíle, kdy svým pánům víc než zhořkne. Z pasívní dívky, jež sebou nechávala vláčet a jenom kdesi na okraji života prožívala své štěstí a zklamání, svůj milostný románek s mladým panem Janči, se stává mstitelem křivd, nezastavující se před ničím. Autor vidí tragédii rodiny Vizyů i jejich služky Anny v širokých společenských souvislostech. Toto trpké drama se odehrává v letech 1919–1920, ve vzrušené době po pádu Republiky rad, kdy je Budapešť obsazena rumunským vojskem. A tak tento dramatický příběh dostává i své pevné dobové zakotvení. Román byl v šedesátých letech v Maďarsku zfilmován, uveden s úspěchem v našich kinech pod názvem Služka a zhlédli jej i televizní diváci.