Muriel Blaive Livres

Kniha je rozdělena do tří částí. První zkoumá Československo tváří v tvář destalinizaci v roce 1956. Zabývá se rozšířením a dopady Chruščovova projevu v zemi a srovnává je s reakcemi v Polsku a Maďarsku. Druhá část přináší náhled na padesátá léta z hlediska historiografického. Analyzuje interpretaci roku 1956 očima různých historiků jak ze Západu, tak z Československa. Konečně poslední část se pokouší zodpovědět otázku samotné československé neúčasti na událostech roku 1956 s poukázáním na traumatickou minulost země (Mnichov, válka, odsun sudetských Němců). Studuje růst vlivu komunistů na politické a intelektuální dění v zemi po roce 1945, zasazuje Československo do středoevropského kontextu a pátrá po skutečné míře podpory komunistické strany ve společnosti.Výsledkem je živě podaná a přitom profesionálně zpracovaná monografie, založená na rozsáhlé literatuře a archivním studiu.

V českých médiích probíhá již několik let vzrušená diskuse okolo Benešových dekretů. Ostatně tato otázka ohrožovala bilaterální vztahy České republiky s německým, rakouským a dokonce i se vzdálenějším maďarským sousedem vzhledem k několika tamním pokusům o spojení tohoto problému s přičleněním České republiky do Evropské unie. Tento sborník přináší příspěvky k tomuto tématu od významných českých i zahraničních historiků, politologů a spisovatelů. Pro francouzský ústav CeFres vydalo nakladatelství Dokořán s.r.o.

Jak hluboké jsou stopy, které železná opona zanechala v příhraničních oblastech mezi Českou republikou a Rakouskem? Jaký vliv měla studená válka na vztah mezi Čechy a Rakušany? Anebo je vzájemné vnímání těchto dvou národů ovlivněno spíše staršími vzorci vztahů a jednání? Těmito otázkami se v městech Gmündu ležícím v severní části Dolního Rakouska a v Českých Velenicích na jihu Čech zabývali historikové Muriel Blaive a Berthold Molden. Na základě zhruba 35 rozhovorů prováděných metodou sběru orální historie a důkladných archivních rešerší analyzují přátelské styky i předsudky, historické vzpomínky i očekávání pro budoucnost, jak byly zaznamenány zde na hranici. To vše počínaje habsburskou monarchií přes založení Československa, jeho pozdější okupaci Třetí říší a holocaust, vyhnání Němců a Rakušanů z českých zemí po skončení 2. světové války a život ve dvou zásadně rozdílných společnostech během studené války. Završením je potom integrace do Evropské unie po roce 1989. Zatímco v Gmündu zůstala například realita studené války zachována coby vzpomínka na "život na konci (svobodného) světa", v Českých Velenicích ji vnímali především jako všudypřítomnou kontrolu vykonávanou centralistickým komunistickým státem. Kniha tak nabízí příkladný záznam politických identit ve střední Evropě dvacet let po skončení studené války.