Plus d’un million de livres à portée de main !
Bookbot

Jana Havlíková

    1 janvier 1974
    Museli pracovat pro Říši. Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva v letech 2. světové války
    Nevyjasněná úmrtí VII.
    Nevyjasněná úmrtí VI.
    Nepřichází-li práce k Tobě: Různé podoby nucené práce ve studiích a dokumentech
    Asteroid 2374 : život a smrt Vladimíra Vysockého
    Jako chlapce by mě zastřelili
    • Příběh nejmladší lidické ženy Autobiografické vzpomínky nejmladší lidické ženy se vracejí zejména k zážitkům z koncentračního tábora Ravensbrück, ale i k poválečným osudům rodiny. V době této tragédie bylo vypravěčce šestnáct let. Prožila hezké dětství, na které ráda vzpomíná, především na svého otce, znamenitého kuchaře a milého starostlivého muže. Autorka bez sentimentu líčí všechny hrůzy koncentračního tábora, pochod smrti, jenž prodělala s matkou i sestrou. Po návratu do Lidic ženy zjišťují celou rodinnou tragédii. Následuje popis politických událostí v Čechách padesátých let a dalších osudů přímých účastníků lidické tragedie.

      Jako chlapce by mě zastřelili
    • Životopis legendárního ruského herce a písničkáře Vladimíra Vysockého. Živá výpověď o Vladimíru Vysockém, který se jako herec a písničkář stal symbolem šedesátých a sedmdesátých let 20. století a jehož nedokázala pokořit ani politická mašinerie, je i zajímavou výpovědí o ruském charakteru a boji s mocí. Vysockij je zde představen ve všech svých podobách - jako "Puškin dvacátého století", jako skladatel a interpret, herec Divadla na Tagance, umělec obdivovaný i zatracovaný.

      Asteroid 2374 : život a smrt Vladimíra Vysockého
    • V prosinci roku 2003 vydala Kancelář pro oběti nacismu ČNFB sborník studií a dokumentů s tematikou nucené práce a dalších forem nacistické perzekuce. Publikace obsahuje osm historických studií v českém i německém jazyce a více než stostránkovou barevnou přílohu s ukázkami originálních dokumentů pocházejících převážně z archivu ČNFB. úvodním slovem přispěli historik Mečislav Borák a diplomat Jiří šitler. Seznam studií : Tomáš Jelínek: Nucená práce v nacionálním socialismu Petr Kaňák: Ubytovací tábory pro nuceně nasazené na území protektorátu Alena Krausová: Totální nasazení civilních polských pracovníků ve vládním obvodu ústí na Labem, resp. v zemském okrese Jablonné pod Ještědem František Vašek: Postavení českých internovaných ve věznicích a káznicích během nacistické okupace Pavla Plachá - Věra Zemanová: Životní podmínky v nacistických věznicích na českém území šárka Jarská: Život českých vězňů v nacistických internačních zařízeních na území dnešního Rakouska Lucie Vondrysková: Životní a pracovní podmínky v pracovně-výchovných táborech pro ženy Věra Zemanová - Pavla Plachá: Tábory pro tzv. židovské míšence a nežidovské partnery ze smíšených manželství na českém území v době 2. světové války Jana Havlíková - Martin Hořák: Pronásledování nezletilých dětí českých obětí a odpůrců nacismu v letech 1939-1945 Radek Lunga: Průběh a charakter rekvizice českých zvonů za druhé světové války

      Nepřichází-li práce k Tobě: Různé podoby nucené práce ve studiích a dokumentech
    • Nevyjasněná úmrtí VI.

      • 171pages
      • 6 heures de lecture
      4,4(5)Évaluer

      Kniha přibližuje život a úmrtí tří umělců - Petra Lébla, Angela Michajlova a Jiřího Štajdla.

      Nevyjasněná úmrtí VI.
    • Kniha přibližuje život a úmrtí tří herců - Jany Rybářové, Karla Högera a Františka Husáka.

      Nevyjasněná úmrtí VII.
    • Die Erinnerungen Jaroslava Skleničková schildern den Lebensweg einer Frau, deren Schicksal durch die grausame Auslöschung ihres Heimatdorfes Lidice geprägt wurde. Der von den Nazis verübte barbarische Racheakt an einer unschuldigen Gruppe war von bürokratischen Regeln begleitet, die festlegten, wer erschossen, deportiert oder „eingedeutscht“ werden sollte. Im Juni 1942, als Jaroslava sechzehn Jahre alt war, hätte ihr Schicksal anders verlaufen können: Als Junge hätte sie mit den Lidicer Männern erschossen werden müssen, und wäre sie drei Monate später geboren worden, hätte sie als Kind nicht überlebt. Ihre Erzählung gewährt Einblick in die Tragödie von Lidice aus der Perspektive eines individuellen Schicksals. Zunächst erleben wir eine glückliche Kindheit, doch bald wird die Absurdität der Situation deutlich: Im Sommer 1942 landen sie ohne Vorwarnung im Konzentrationslager Ravensbrück, ohne zu wissen, was sie erwartet oder was mit ihren Familien geschah. Die Wahrheit erfahren sie erst 1945 nach ihrer Rückkehr. Skleničkovás Lebensweg, geprägt von den Erfahrungen in Ravensbrück und dem Schicksal der Lidicer Frauen, wird bis in die Nachkriegszeit verfolgt und endet mit ihrer Rückkehr nach Lidice in den späten 1970er Jahren. Das Buch thematisiert nicht nur die Auswirkungen historischer Gewalt auf individuelle Schicksale, sondern auch menschliche Solidarität und die Fähigkeit, trotz tragischer Umstände ein erfülltes Leben zu führen

      Als Junge wäre ich erschossen worden... : die Geschichte der jüngsten Lidicer Frau