Lucie Radková Livres

Předložená práce je svým zaměřením pomezní povahy – metodologicky a do značné míry obsahově spadá do oblasti sociolingvistiky, s ohledem na prezentovaný materiál a jeho zpracování má blízko k jazykovým, přesněji lexikografickým příručkám. Tato interdisciplinarita není samoúčelná. Vyžádaly si ji faktory ovlivňující samotný výzkum: jeho předmět (mluva odsouzených), prostředí, v němž probíhal (věznice), i další okolnosti (např. nutnost respektovat bezpečnostní opatření). Byly vytyčeny dva základní cíle. Prvním bylo shromáždit a prezentovat původní, aktuální a v rámci možností ucelený korpus jazykového materiálu, druhým pak podrobit revizi dosavadní teorii argotu (popř. vězeňské mluvy), a to zejména v bodě údajné kryptické funkce.

Novoroční projevy, prvomájová hesla, texty Rudého práva, publicistika Jaroslava Durycha, Ladislava Jehličky a Karla Čapka, staročeské satiry, beletrie 19. století, regionální noviny z přelomu 19. a 20. století a slovníky argotu jsou texty, které analyzuje monografie Slovo a text v historickém kontextu — perspektivy historickosémantické analýzy jazyka. Cílem je prezentace nových metodologických přístupů, odlišných od tradiční historické sémantiky, které jsou využitelné pro historickosémantickou analýzu a textologii. Prostřednictvím témat a sond s heuristickým charakterem naznačuje možné cesty k jazyku, textu a sémantice v historickém kontextu. Prezentovaný přístup k historickosémantické analýze nabízí širokou škálu metod. Od systematického sledování kontextu a kolokací analyzovaných lexikálních jednotek, přes využívání korpusů definovaných žánrovými a časovými kritérii, až po aplikaci kvantitativnělingvistických metod (analýza tematické koncentrace, měření podobnosti/rozdílnosti tematických slov, sledování asociací a frekvenční analýzy). Metodologická pestrost koresponduje s tematickým rozptylem, který je dán různými badatelskými zaměřeními členů autorského kolektivu, zahrnujícího kvantitativního lingvistu, onomastika, literární historičku, historičku sociálních dějin a lexikoložku specializující se na sociolekty.

Práce sleduje dva základní cíle. Jednak nabízí čtenářům originální, autentický, aktuální a v rámci možností ucelený, dosud nepublikovaný jazykový materiál z prostředí uživatelů, distributorů a výrobců drog, jednak se pokouší zjistit, zda příslušníci drogové subkultury usilují o zastření smyslu sdělovaného. Kromě toho přibližuje slovotvornou motivaci některých specifických výrazů, především těch, které souvisí se samotnou výrobou pervitinu, a naznačuje vývoj drogové situace v České republice.