Soupis vedut vzniklých do roku 1850
Archivy územně samosprávných celků, Archivy měst Plzně, Ústí nad Labem, Brna a Ostravy
Soupis ikonografického materiálu (do roku 1850) ze sbírek městských archivů.






Archivy územně samosprávných celků, Archivy měst Plzně, Ústí nad Labem, Brna a Ostravy
Soupis ikonografického materiálu (do roku 1850) ze sbírek městských archivů.
Kniha zavádí čtenáře do pestrého světa panovnických dvorů, rušných přístavů, námořních i suchozemských obchodních výprav i orientálních tržišť. Jedná se o první syntézu dějin zámořské obchodní expanze habsburské monarchie v 18. století, tedy v době po válce o španělské dědictví. Autoři líčí budování přístavů na Jadranu a v Rakouském Nizozemí (dnešní Belgii), barvité osudy obchodníků pronikajících do Indie, Číny, Arábie a Afriky, vznik a fungování Ostendské obchodní společnosti a dalších obchodních těles a budování císařských faktorií v Orientu. Neopomíjejí ani obchod s Osmanskou říší, západní Evropou a Amerikou, organizovaný z Terstu a Fiume (Rijeky), ani účast na obchodu s otroky v karibské oblasti. Na sklonku 18. století obchod habsburské monarchie obejmul celou zeměkouli.
Kniha představuje 1 500 odborně popsaných, zpřístupněných a zdigitalizovaných vedut z grafických listů, z alb měst, z map, atlasů i starých tisků z unikátní Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK. Veduta je charakterizována jako topograficky přesný pohled na město či krajinu. Městské veduty vznikaly také snadněji než plány měst a patří mezi významné prameny historické geografie i kartografie. Kniha obsahuje úvodní texty editorky a ředitelky Mapové sbírky. Data jsou číselně řazena a strukturována popisem znázorněného obrazu a lokace na vedutě, legendou, zemí, citací, autorizovanými jmény primárních i sekundárních autorů díla, datem, technikou zpracování a přesnými rozměry díla i rámečku. Primárně byly zpracovány unikátní veduty od 16. do 18. století, které většinou nejsou obsažené v databázi českých vedut
Publikace se věnuje dějinám vzniku a rozmachu Východoindické společnosti a jejích vztahů k Velké Británii. Východoindická společnost (East India Company) byla britskou obchodní společností, která roku 1600 obdržela privilegia královny Alžběty I. na obchod s oblastmi východně od mysu Dobré naděje (tzv. Východní Indie) a postupně ovládla většinu indického subkontinentu. Šlo sice o soukromou korporaci, při začleňování Indie a dalších asijských území do britského impéria však sehrála zásadní úlohu a její vliv na světové dějiny převyšuje vliv mnohých států.
Poslední díl triptychu (J. Opatrný: Válka Mohykánů. Sedmiletá válka v Americe, F. Stellner: Sedmiletá válka v Evropě) je věnován prvnímu celosvětovému konfliktu v dějinách lidstva. Sedmiletá válka, kterou na mimoevropských bojištích vedly především Anglie s Francií, skončila vítězstvím Velké Británie, která si z Indie záhy udělala perlu svého impéria. Autor však věnuje pozornost i konfliktu v dalších oblastech, zejména v Africe.