Rudolf Tomíček Livres

Ministerstvo národní obrany začalo uvažovat o vybudování vojenského výcvikového tábora v prostoru Slavkovského lesa v roce 1945. Armáda doporučila umístění cvičišť do pohraničí, kde se po odsunu německého obyvatelstva uvolnily vhodné prostory. Práce na výcvikovém prostoru začaly v roce 1946, s velitelstvím umístěným v obci Prameny. V prosinci téhož roku se objevily žádosti o přeložení velitelství do Kynžvartu kvůli nedostatku pitné vody, zimním problémům v zásobování a absenci školy pro děti důstojníků. Kynžvart nabídl ubytování v lázních a převedení lesů ve prospěch armády, což vedlo k rozhodnutí o přemístění 24. února 1947. Nový název se stal Vojenský výcvikový tábor Kynžvart. V následujících letech byly vybudovány vojenské stavby, z nichž se dochovalo jen několik, včetně betonových pevnůstek a muničního skladu. Na území vznikly cvičné a ostré střelnice pro různé zbraně. Vojenský výcvikový prostor Prameny čelil od počátku značným problémům, včetně výskytu uranové rudy, což vedlo ke konfliktu zájmů mezi armádním výcvikem a těžbou uranu. V listopadu 1952 brigádní generál Kokeš oznámil, že vojenská správa nemá zájem o využívání prostoru a plánuje zřízení nového výcvikového prostoru Doupov. V roce 1953 bylo rozhodnuto o ukončení využívání Pramenů, které bylo oficiálně zrušeno k 30. červnu 1954.

Publikace je výstupem z workshopu, pořádaného na toto téma v listopadu 2010 Obsah: Martin Tomášek, Jolana Šanderová: Ochrana archeologických stop po montánní činnosti, kriteria posuzování archeologických lokalit Rudolf Tomíček: Montánní historický průzkum památky - použití stavebněhistorického průzkumu důlních děl - základní úvaha o úloze mhp (shp) pro báňské památky Kamil Podroužek: Těžba pískovců - typy, způsoby, příklady Rudolf Tomíček: Problém určování, popisu a determinace hornických a podzemních památek Jakub Chaloupka: Zkoumání reliktů vitriolového průmyslu Jiří Bureš: Těžba a zpracování vápence v okolí Lahoště, Hudcova a Řetenic Tomáš Voldráb: Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích Petr Bohdálek: Důl Mauritius v Hřebečné - mimořádná montánní lokalita v západním Krušnohoří

Plný název: Průvodce : památná a zajímavá místa v Horním Slavkově a jeho okolí / Stadtführer : Gedenkstätte und interessante Plätze in der Stadt Horní Slavkov und ihrer Umgebung / Obecná historie města. Souběžný německý text.

Kniha zkoumá nedostatečně zdokumentované aspekty hornictví a historie regionu, zejména v kontextu poválečného světa, kde hrozil další konflikt. Sovětský svaz naléhavě potřeboval uran pro výrobu atomových zbraní, což vedlo k privilegovanému postavení těžby a vzniku pracovních táborů. Padesátá léta byla pro Horní Slavkov obdobím rychlého rozvoje, kdy vznikaly nové doly a těžký průmysl. Po odsunu německého obyvatelstva přišla druhá vlna migrace pracovních sil, pro které bylo nutné zajistit ubytování, stravování a další služby. Město se rozrůstalo v duchu socialistického realismu, avšak zároveň docházelo k postupné likvidaci historického jádra a omezení volného pohybu obyvatel. Těžba uranové rudy přinesla ekologické zátěže a výrazné změny krajiny. Kniha systematicky pokrývá geologii uranového revíru, technologii těžby a organizační vývoj. Zmiňuje také pracovní tábory a osudy nevinných lidí, které těžba provázela. Dílo odhaluje utajované skutečnosti a mýty spojené s těžbou uranu, přičemž uznává poctivou práci horníků a jejich zaslouženou památku.