Jiří Tichánek Livres

Vyčerpávajícím způsobem dokumentuje slovem i obrazem historii bývalých panských sídel na Novojičínsku, ve většině případů od první dochované zmínky až po zánik sídla, či u existujících až do současnosti (celkem 64 míst). Pojednává o šlechtických sídlech - tedy hradech, zámcích, tvrzích, svobodných dvorech, včetně dalšíchDSO. Jednotlivé nově lokalizované objekty jsou podpořeny zjištěným archeologickým materiálem, který jednoznačně doplňuje bílá místa, která nelze doplnit z dochovaných archivních fondů. Jsou využity dobové veduty, nákresy, stavební plány, lokační plánky, dobové katastrální mapy, dobové listiny, starší i nová fotodokumentace, v mnoha případech unikátní (cca 1 450 ks). Genealogická část obsahuje 171 rodokmenů šlechty, která se v historickém období na sledovaném území vyskytovala a to včetně drobných rodů zemanských a vladyckých. Heraldická část představuje jednotně zpracované erby v počtu 220 ks, což je takřka 95 % rodů, které se zde do historie nesmazatelně zapsaly.

Obsáhla, téměř pěti set stránková publikace, mapující fojtství a rychty na Frýdecko-Místecku. Vydáno společností Šmíra-Print s.r.o.

Po vydání velmi úspěšné knihy „Šlechtická sídla na Novojičínsku“, která vyšla autorům J. Tichánkovi a Z. Šerému na závěr roku 2003, vyšla v této době kniha, jež se stává jakýmsi „druhým“ dílem, věnovaným panským sídlům v bývalém okrese Frýdek-Místek. Kniha autorů J. Tichánka, Z. Šerého, M. Bittera, J. Poláška a J.P. Štěpánka nese název „Šlechtická sídla na Frýdecko – Místecku“ Kniha může být považována za první větší a podrobnější publikaci, která se věnuje zapomenutému kraji Těšínska a Slezska vůbec. Autoři si dali za cíl seznámit čtenáře s historií panských sídel srozumitelným podáním a formou historických skutečností. Kniha kromě 76 podrobně zpracovaných hesel jednotlivých panských sídel obsahuje i takřka 130 rodokmenů šlechtických rodů, které se zdejším krajem spojily svůj osud. Mnohá místa, objevená teprve nedávno, představují regionální unikáty a jsou publikována zcela prvně. Více než 600 stránkovou knihu, doplněnou mnoha barevnými fotografiemi a materiály na kvalitním křídovém papíře, vydalo nakladatelství Alpress, tisk a knihařské zpracování Centa, spol. s.r.o., Brno.

Jak již sám název publikace prozrazuje, jde o knihu, která pojednává uceleně (monografie) o historii a osudech středověkého hradu Šostýna (k.ú. Kopřivnice včetně obcí, které pod šostýnské panství ve své době spadaly. Jde o první takto detailně zpracovanou historii této lokality. Kniha v pevné vazbě obsahuje 400 stran A4. Vedle samotného textu má bohatou fotodokumentaci (mapy, plánky, historické fotografie, současné fotografie (černobílé i barevné), nákresy archeologických nálezů, veduty, erby atd.) autorů J. Tichánka, J. P. Štěpánka, L. Kostelníka a dalších.

Slezský zbojník Ondráš, jak ho neznáte. Pravdivé vyprávění o pověsti zbojníka a jeho působení.

Vydáno k 720. výročí první písemné zmínky o Velké Polomi

Autoři postupně osobně navštívili všech dvě stě lokalit, kde stávaly nebo ještě stojí mlýny či jejich pozůstatky. Tichánek přiznává, že v mnoha případech to byla doslova detektivní práce. "Pátrali jsme v archivech, knihovnách, muzeích, v obecních kronikách či urbářích. Často nám pomohli místní pamětníci," říká Tichánek. Jen málo vodních mlýnů v okrese Nový Jičín už je funkčních. Mnohde místo nich stojí rodinné domy, někde jen zříceniny původních objektů a na mnoha místech už badatelé našli jen poslední připomínky někdejší mlynářské historie: zbytky zdiva, zasypané náhony, mlýnské kameny... Výpravná publikace na kvalitním papíře, která váží bezmála tři kilogramy, nemá za cíl pouze zmapování všech vodních mlýnů na Novojičínsku. Připomíná také historii celého řemesla, jeho dělení na mlýny moučné, krupné, pilné, olejné, papírenské, na hamry, pily a valchy. Součástí knihy jsou také Mlýnský řád Marie Terezie z roku 1754, Mlecí nařízení císaře Františka I. z roku 1814, slovníček mlynářských pojmů a další vyčerpávající informace o tomto odvětví. U každého mlýna je mapa z ze stabilního katastru z let 1833 až 1836, dobové i současné fotografie, přehled vlastníků, někde i pověsti, které se k mlýnu vázaly. "Rozvoj mlynářství dostal první ránu v dobách rozšíření železniční dopravy, vzniku velkých průmyslových mlýnů, přežití vodního pohonu mlýnů a v neposlední řadě také kvůli okupaci a pak po znárodnění," říká Jiří Tichánek.