Někdejší vědecký pracovník Filozofického ústavu ČSAV, známý autor knihy Teorie elity a problém elity, signatář Charty 77 Miroslav Jodl (* 1924), ve své nejnovější studii podrobuje zkoumání římsko-katolickou církev. Za počátek jejího úpadku považuje druhou dekádu 4. století, kdy se křesťanství stalo oficiální ideologií se všemi důsledky obratu (chudého i duchovního) „kristovství“ k zámožnému, konformnímu a záhy i násilnému „křesťanství“, tedy církvi. Vypočítává všechny její prohřešky od raného středověku po současnost a zdůrazňuje i málo vnímanou okolnost, že v době pobělohorské, v období protireformace, u nás církev zavedla plnou totalitu, trvající přinejmenším půldruhého století. „Obrat národa“ zpět do lůna církve samospasitelné nešel zpravidla příliš hluboko, nicméně zde autor shledává počátek nalomení „národního charakteru“, jehož důsledky se projevují prakticky až do současnosti. K tomuto eseji je připojena kapitola z již zmíněné knihy Teorie elity a problém elity, pojednávající o podstatě německého nacismu a italského fašismu. Knihu doplňuje medailon autora z pera prof. Emanuela Pecky.
