Jakub Kyloušek Livres

Krajská politika se v průběhu let uplynulých od roku 2000 stala plnohodnotnou součástí české politiky. Političtí aktéři během této doby pochopili, že je platformou, odkud lze realizovat vlastní program, aniž by bylo nutné být součástí celorepublikové vlády. Krajské volby 2004 se tak nestaly ospalým střetem o velikost sítě cyklostezek či rozvoj turistického ruchu. Bez ohledu na výši volební účasti šlo o relativně důležité hlasování s dopadem na radu oblastí veřejného života. Členové a studenti Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, stejně jako pracovníci Institutu pro srovnávací politologický výzkum téže fakulty zaměřili v této publikaci svou pozornost na krajské volby 2004, a to metodou případových studií jednotlivých krajů. Kapitoly věnované všem třinácti krajům (s výjimkou hlavního města Prahy) mají jednotnou strukturu, kdy kromě samotných výsledku voleb 2004 a jejich srovnání s rokem 2000 neopomíjejí ani konkrétní kroky krajských samospráv v předchozím funkčním období. Publikace Krajské volby v České republice 2004 je rovněž doplněna o kapitolu analyzující proces ustavení krajů a samotnou institucionální stránku krajské politiky a o kapitolu zasazující výsledky zjištěné v jednotlivých krajích do celostátní perspektivy.

Kniha se věnuje krajským volbám v roce 2008 z několika pohledů. Jednotlivékapitoly přibližují předvolební kampaň, pojednávají o volebních výsledcíchnovou technikou, tzv. indexem úspěšnosti a nechybí ani reflexe povolebníhovyjednávání a vzniku jednotlivých koalic v čele krajských samospráv. V závěru knihy je volební soutěž zhodnocena za pomocí teorie druhořadých voleb. Cílem knihy je za pomoci ověřených metod a postupů politické vědy zmapovat volební dění na podzim roku 2008 a současně se pokusit o nevšedníinterpretaci volebních výsledků za pomocí nových postupů.

Město Brno se během jednoho století od říšských voleb v roce 1907, které jako první proběhly se všeobecným a rovným hlasovacím právem pro muže, výrazně proměnilo. Proměňovala se sociální i národnostní struktura obyvatel, fáze svobodné politické soutěže se střídaly s obdobími nesvobody. Změny se dotýkaly všech sfér společenského a politického života a ovlivňovaly samozřejmě také politické preference občanů. Volební chování tak představuje cenný indikátor pro poznání společnosti. Publikace Volební mapa města Brna sleduje volební chování v Brně a jeho jednotlivých městských částech od roku 1907 do komunálních voleb v roce 2006 a to ve čtyřech dílech. Pozornost je věnována posledním rokům habsburské monarchie, První republice, částečně svobodným volbám v roce 1946 a etapě po listopadu 1989. Každý díl obsahuje stručnou informaci o vývoji města v příslušném období, volebním systému a politickém stranictví, po které následuje podrobná analýza volebního chování doprovázená mapovými přílohami. Stručně jsou také nastíněny prvky kontinuity a diskontinuity volebního chování. Autorský kolektiv tvoří členové Institutu pro srovnávací politologický výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity