Daniel Raus Livres

"Budete-li mít doma jenom jednu knihu poezie, měla by to být Píseň písní", říká Daniel Raus, autor nové varianty Písně Šalamounovy. Je to knížka, jejíž napsání i vydání trvalo několik let, ale čekání se v tomto případě vyplatilo. Krása a poetika Písně písní nejlépe vynikne v přebásnění. Kniha Daniela Rause je proto parafrází a dává přednost poetickému půvabu a srozumitelnosti před věrností původnímu textu. Autorův odstup od předlohy vedl paradoxně k oživení krásy Písně písní. Motivem přebásnění je snaha vdechnout život do poetiky tohoto prastarého textu. Když před vámi najednou ožije, zůstanete překvapeni nad jeho aktuálností a barvitostí. Zjistíte, že by mohl být klidně napsán na počátku 21.století. Je přitom starý v bratru 3000 let. Přestože vyšlo mnoho různých překladů Písně Šalamounovy, rychle zjistíte, že vydání téhle knihy není nošením dříví do lesa. Jde totiž o parafrázi, nikoliv další překlad. Poetická krása má jednoznačnou přednost před věrností originálu. Zalistujete-li jejími stránkami, rychle zjistíte, proč. Za zmínku stojí zázračné dějiny Písně písní, alegorie a dramatické interpretace, jakož i místo ženy v téhle knize. Proto je k poetické části doplněn průvodní text. Záměrně to není žádná náročná studie, text je psán novinářsky, takže se lehko čte. Vydáno ve spolupráci s Porta libri.

Tak se dá označit kniha Kazatel. V touze po odpovědi na otázku podstaty života a smyslu věcí opouští král Šalamoun všechna zavedená klišé a vydává se na cestu za poznáním. Na cestu, jež přesahuje dosavadní vzdělanost a znalosti světa. Snaží se dotknout nebes, napít se ze zázračného grálu, překročit hranice smrtelnosti. Nejde mu o hru na hledání, nepotřebuje intelektuální pózu, nesnaží se zavrhnout vše, co bylo před ním. Žene ho touha po jiné realitě, hledá ideál, který nepodléhá zkáze. Fascinující zápis o jeho pouti je jedním z největších klenotů starověké literatury.

Útlá knížka, kterou přečtete na posezení u kávy po nedělním obědě. Obsahuje sedm rozhovorů, jež otvírají duši jednoho z největších slovenských herců. O čem se v ní mluví: rozhovor první: O mamutech, sochách a Divadle na Korze rozhovor druhý: O vlivu Jánošíka na slovenské herectví, o zapeklitosti člověčího osudu a drobném lidském humoru rozhovor třetí: O dětství a schopnosti zvedat zvony rozhovor čtvrtý: O filmu, jevišti a zákulisí, o křehkosti a síle divadla rozhovor pátý: O symbolech a o tom, kdo je a není komik rozhovor šestý: O rubu a líci slávy, rodině, soukromí a hrůzostrašných snech rozhovor sedmý: O Bohu, církvi a sexu

Tretia z piatich poetických kníh Biblie v prebásnení Daniela Rausa. Jak má člověk žít? Co je správné a co je dobré? Co je naopak hloupé a škodlivé? Co vede k úspěchu a bohatství? Co končí nouzí a katastrofou? Tyto a další otázky si klade biblická kniha Přísloví. A nabízí pádné odpovědi v podobě bezpočtu pořekadel, příměrů a obrazů ze života. Ať už byly jednotlivé části kdysi sepsány jako sbírky citátů nebo jako didaktický materiál sloužící k výuce, konečný soubor je velkolepou výpovědí o životě a hodnotách starověké společnosti. Ukazuje, že mnoho tehdejších problémů má nadčasovou povahu, že způsob života se sice v dějinách výrazně mění, ale charakter člověka zůstává stejný. Kniha řeší otázky zločinu, sexu, lásky k penězům či alkoholu, vztahy rodičů a dětí nebo učitelů a žáků, způsob vlády, problémy podnikání nebo chudoby. Tvrdí, že myšlenky a činy člověka mají vždy svoje důsledky. Že pouť bez duchovního kompasu se mění v bloudění. Že nečestnému jednání je třeba se bránit. Do všeho pak vstupuje personifikovaná Moudrost, noblesní dáma, jež vyniká krásou, půvabem a ušlechtilostí. Kdo si ji oblíbí, získá odměnu v podobě šťastného života. A taky pozvánku na úžasnou hostinu, kterou paní Moudrost právě pořádá.

Knížka o hledání ztraceného světa a času, který se už nikdy nevrátí. Je tam hodně jakýchsi miniaturních příběhů či úvah mezi humorem, smutkem a lidovým mudrováním. Větrné mlýny si překvapivě našly čtenáře ve všech generacích – každého tam nejspíš oslovuje něco jiného. Původně vznikaly tyhle texty jenom coby jakési promluvy či minipovídky, jež dostávaly formu básní až později. Jako samizdat se dostaly Větrné mlýny mezi relativně úzký okruh lidí v roce 1983. Oficiálního vydání se pak dočkaly po pádu komunismu. Momentálně se připravuje nové vydání, jež bude obsahovat dvojnásobek básní oproti předchozí knížce. Už pro samizdatové vydání vytvořil Jaro Beliš sérii akvarelových ilustrací, jež dětského ducha této knihy skvěle vystihly. Výtvarně ji pak nezaměnitelně zpracoval Julo Nagy. Přímo typickými se posléze staly také mlýnky malé Márie Rausové (5 let). Ostatně, jeden z nich vás nyní vítá na hlavní stránce tohoto webu. Motto: V úvodu je tato knížka věnována “každému, kdo zjistí, že se v ní píše také o něm”. Ukázalo se, že je věnována mnoha lidem. Původní náklad (5000) byl docela rychle vyprodán a dnes už se Větrné mlýny neseženou snad ani v antikvariátu.

Žijeme v době „remastrů“. Lidé se vracejí ke starým nahrávkám, chtějí je mít v kvalitě, odpovídající současným možnostem. Přebásnění starých textů je jakýmsi „remastrem“, oživujícím jejich původní poetickou krásu. Žalmy patří mezi knihy, jež se díky tomu stávají překvapivě současnými. Jsou cosi jako blues moderního člověka. Kniha „Žalmy – DAVID A JEHO BLUES” vychází jako první z pěti poetických knih Bible v přebásnění Daniela Rause.

Existují okamžiky, kdy se člověku zhroutí svět. Do jeho života vstoupí utrpení a věci už nikdy nejsou takové, jako předtím. Otázky bez odpovědí ovládnou jeho mysl, dosavadní jistoty mizí, člověk všechno ztrácí, ničemu nerozumí a ptá se: proč? Přesně o těchto okamžicích je biblická kniha Jób. Hlavní hrdina ztělesňuje nejhorší katastrofy, jež mohou lidskou bytost postihnout. Starověký text hledá jejich smysl, dává je do nebeského a pozemského kontextu. Nad epickým príběhem probíhá debata, během níž postupně padají všechna tabu. Přebásnění Daniela Rause zvýrazňuje hloubku konfliktů, charakter postav a spád celého deje. Ukazuje, jak živé a současné jsou otázky hlavních aktérů. A především, oprašuje krásu poetického textu, který ožívá v překvapivých odstínech a nabývá sílu, jakou kdysi zřejmě působil na starověké posluchače nebo diváky. Kniha obsahuje samotné přebásnění a za ním přemítání autora nad zjevnými a skrytými významy tohoto obdivuhodného příběhu.

Knížka poněkud smutné poezie a poetizované prózy, která je vymyšlena tak, že si ji čtenář sám dopíše. Symbolicky je ponecháno na něm, aby aby svůj „Těžký rok“ osobně dorazil a sám se s ním nějak vypořádal. Všechno začíná básní o komunismu, jež se ukázala jako poměrně předvídavá (je z roku 1990): drak je mrtev ale tu mrtvolu musí někdo odklidit to se pár lidí ještě zapotí protože drak je těžký a leží na kusu země ... Knížka má čtyři vzájemně odlišné části, jako čtyři evangelia, obsahuje experimentální poezii, prozaické texty, básničky o pár slovech, baladu „zmizení skvrny“, nebo čínskou bajku, propletenou se skutečným příběhem malé dívky, které zemřel tatínek. Těžký rok je knížka pro lidi, kteří se chtějí něčeho zbavit, ale nemůžou z toho ven. Je v ní plno zajímavých grafických "vynálezů" Jula Nagye, který měl na starosti výtvarnou stránku. Nenápadně se v ní zopakuje mlýnek z Větrných mlýnů. Julo Nagy dal ovšem této knize mnoho nových rozměrů.