Plus d’un million de livres à portée de main !
Bookbot

Vít Jesenský

    Zprávy památkové péče 77 / 2017 / 6
    Teoretické základy památkové péče na prahu 21. století
    Operativní průzkum a dokumentace historických staveb
    • Zkoumání kulturních památek, zejména historických staveb, je klíčové pro památkovou péči. V praxi se však preferují výzkumy, které pomáhají odborníkům při plánování zásahů. "Zkoumání pro zkoumání" bývá často považováno za méně důležité, přesto některé výzkumy, jako archeologie, mají vysokou prestiž. Důraz na "užitý průzkum" vedl k nespojitosti některých výzkumů, kdy například restaurátor dokumentuje vrstvy nátěrů pouze na vybraných místech, zatímco velké části stavby zůstávají bez podrobného zkoumání. To způsobuje ztrátu cenných informací o historii a hodnotě památky, zejména při destrukci částí stavby bez odpovídající dokumentace. Hospodaření s poznatky o památkách je zásadní, neboť pochopení jejich významu úzce souvisí se znalostmi o nich. Cílem státní památkové péče by nemělo být pouze ochrana památek, ale i mnohostranné zkoumání jejich historického odkazu. Na základě těchto úvah byl realizován rozsáhlý výzkumný projekt NPÚ zaměřený na dokumentaci historických staveb v okamžicích, kdy jsou některé části přístupné, ale dosud nebyly zkoumány. Operativní průzkum a dokumentace (OPD) představují efektivní metody, které umožňují nahlédnout "pod povrch" stavebních konstrukcí a jsou tak nezastupitelným nástrojem historického studia.

      Operativní průzkum a dokumentace historických staveb
    • V posledním desetiletí zřetelně se zhoršující postavení zejména nemovitého kulturního dědictví v české společnosti, zrcadlící se v opakovaně neúspěšných návrzích nového „památkového“ zákona, odhaluje ztrátu či absenci všeobecného povědomí jasně a přesvědčivě formulovaných teoretických východisek péče o kulturní odkaz minulosti. Neutěšená situace v České republice proto vedla k pracovním setkáním v letech 2016 a 2017 na půdě ČVUT, na jejichž pořádání se spolupodílel Ústav dějin umění Akademie věd České republiky. Při nich zazněla řada diskusních námětů i konsolidovaných referátů. Některé přesahovaly aktuální palčivé problémy každodenní institucializované památkové péče směrem k zamyšlením nad základními východisky moderního civilizovaného vztahu nejen k nemovitým objektům s památkovou hodnotou, ale i ke krajině a životnímu prostředí celkově. Sedm vybraných statí z pera odborníků zastupujících řadu humanitních i přírodovědných oborů obsahuje veřejnosti předkládaná kniha, vydaná s nadějí, že napomohou vyvolat tolik potřebnou citlivou, přitom fundovanou celospolečenskou debatu k této naléhavé otázce.

      Teoretické základy památkové péče na prahu 21. století