Cet écrivain, poète, dramaturge et publiciste s'est fait connaître dans les cercles artistiques internationaux de Berlin. Ses premières œuvres ont introduit des thèmes fondamentaux qui allaient caractériser toute son œuvre : l'individualisme, le statut métaphysique et social de l'individu créatif, le destin des génies et la signification de leur prétendue "dégénérescence" et "maladie". Il a continué à présenter ses points de vue philosophiques dans de nombreux essais, rassemblés par la suite en volumes, explorant les chemins de l'âme et l'essence de l'expressionnisme.
La lecture de Nietzsche a conduit S. Przybyszewski (1868-1927) à développer une théorie de l'individu éclairée par la figure du philosophe elle-même comme par celle du musicien. Il montre notamment que ce qui fait le génie de Chopin est sa capacité à transposer en langage musical les mouvements les plus imperceptibles de sa vie psychique.
The narrative features Stasinek, a dedicated and lively bartender who tirelessly serves drinks to his patrons, embodying the spirit of camaraderie and revelry. His belief that happiness can be found at the bottom of a glass reflects the themes of indulgence and the pursuit of joy amidst a bohemian lifestyle. Set against the backdrop of Przybyszewski's fascination with Nietzschean philosophy and his connections with artistic figures like Edvard Munch, the story captures the essence of a vibrant, albeit hedonistic, social scene.
Exploring the intersection of psychology and art, this work delves into the profound connections between music and individual perception, particularly through the lens of Chopin and Nietzsche. The author examines how music conveys emotions that transcend verbal expression, highlighting Chopin's unique understanding of the unconscious. The analysis extends to Ola Hansson in the second volume, emphasizing the intricate relationship between sound and meaning, and how both can evoke deep psychological responses.
Stanislaw Przybyszewski: Der Schrei. Roman Erstdruck auf Polnisch: »Krzyk«, Lwów, Lektor, 1917. Auf Deutsch: München, G. Müller, 1918. Neuausgabe. Herausgegeben von Karl-Maria Guth. Berlin 2019. Der Text dieser Ausgabe wurde behutsam an die neue deutsche Rechtschreibung angepasst. Umschlaggestaltung von Thomas Schultz-Overhage unter Verwendung des Bildes: Edvard Munch, Der Schrei, 1893. Gesetzt aus der Minion Pro, 11.5 pt.
Výbor z pamětí a korespondence polského spisovatele, který si přál, aby jeho osudem bylo zazářit jeho meteor, ohromit a vděsit lidi a zase zmizet. – Na obálce mědirytina Anny Costenoble.
Knihu napsal autor německy a v originále vyšla poprvé v roce 1918 a tentýž rok (Przybyszewski byl jedním z nejvydávanějších autorů v Česku) i u nás v překladu Bořivoje Prusíka. V novém vynikajícím překladu Anetty Balajkové pak také v roce 1978. Děj expresionistické novely Křik se pohybuje na pomezí mezi realitou a horečnatým snem. Hlavní hrdina novely, malíř Gaštovt, se snaží na svých plátnech vyjádřit vše, čím žije velkoměsto, a tomuto cíli podřizuje vše a je ochoten tomu obětovat i svůj život.
Románové zpracování proslulého čarodějnického procesu v malé baskické provincii Labourt.
Przybyszewski war ein polnischer Schriftsteller, der anfangs in Berlin lebte und arbeitete. Homo sapiens erschien erstmals 1895-1897 als Romantrilogie in Berlin.
Przybyszewski war ein polnischer Schriftsteller, der anfangs in Berlin lebte und arbeitete. Satans Kinder erschien erstmals 1897.
Kniha pojednává o vývoji satanismu v lidských dějinách. Přeloženo z polského překladu (Synagoga szatana, 1899) německého originálu (Die Synagoge des Satan, 1897).
