The updated commentary reflects Professor Kaiser's evolved understanding of the book of Isaiah, incorporating insights gained from his earlier work on Isaiah 13-39. This new edition is significantly expanded, being twice as long as the original published in 1960, and offers a comprehensive, in-depth analysis of the text, showcasing the author's scholarly growth and enhanced interpretations.
Focusing on the eighth-century prophet Isaiah, this commentary offers a comprehensive analysis of his activities and preaching. It aims to provide modern readers with a deeper understanding of the prophet’s messages and the historical context of his work. As the final volume in a three-part series, it identifies and explores the key themes and materials relevant to Isaiah, enriching the reader's insight into this significant biblical figure.
V helénistické době, od 4. století př. Kr., vznikla v egyptské Alexandrii početná židovská kolonie, kde se rozvinulo významné překladatelské dílo. To umožnilo přechod hebrejského duchovního pokladu do řečtiny, což bylo důležité pro židovskou komunitu, která se cítila ohrožena v nové kulturní situaci. Překlad, určený k bohoslužebnému užití, měl být co nejpřesnější a věrně odrážet dědictví, čímž se chránil před helénistickými vlivy. Vznikl tak kanonický soubor textů, který se lišil od palestinského (hebrejského) kánonu, neboť zahrnoval i spisy, které křesťané nazývají „deuterokanonické“ nebo méně přesně „apokryfy“. Raný judaismus a křesťanství se proto potýkaly s dvojím vymezením kánonu. Moderní biblistika se sice převážně zaměřuje na užší vymezení, avšak v posledních desetiletích roste zájem o deuterokanonické knihy. Tento zájem je podložen monografií uznávaného německého biblisty Otty Kaisera, emeritního profesora Starého zákona. Český čtenář má nyní možnost obohatit své studium bible, k němuž přispěli i český novozákoník Petr Pokorný a německý starozákoník Rolf Rendtorff. 1. vydání.
V helénistické době, od 4. století př. Kr., vznikla v egyptské Alexandrii početná židovská kolonie, kde se rozvinulo překladatelské dílo, které přeneslo hebrejské texty do řečtiny. Tento proces umožnil, aby duchovní poklad Židů našel nový život v kulturně odlišném prostředí, které ohrožovalo jejich náboženskou identitu. Překlad určený pro bohoslužebné užití měl být co nejpřesnější, aby věrně odrážel dědictví otců a chránil se před helénistickými vlivy. Vznikl tak kanonický soubor textů, který zahrnoval i deuterokanonické spisy, jež jsou v křesťanském kontextu označovány jako „apokryfy“. Raný judaismus a křesťanství se tak pohybovaly mezi různými definicemi kánonu. Moderní biblistika se sice zaměřuje na užší vymezení, avšak v posledních desetiletích vzrostl zájem o deuterokanonické knihy. Tento zájem je shrnut v monografii uznávaného německého biblisty Otty Kaisera, emeritního profesora Starého zákona v Marburgu. Český čtenář nyní může obohatit svou literaturu ke studiu bible, k níž přispěli i český novozákoník Petr Pokorný a německý starozákoník Rolf Rendtorff. 1. vydání.
