Publikace autorů z Masarykovy univerzity v Brně představuje koncentrovaný pohled na současnost a minulost české politiky. Zachycuje klíčové vývojové trendy posledních desetiletí a století a také analyzuje, jak politiku a politický systém ovlivňuje dědictví z komunistické i předkomunistické éry. Autoři tím výrazně reflektují skutečnost, že v dramatických změnách sametové revoluce a následných letech je možné najít řadu souvislostí, které pomáhají vysvětlit dnešní stav naší politiky.
Publikace přináší komplexní pohled na stranický systém České republiky v prvních takřka deseti letech jeho existence, který zkoumá na systémové i jednotkové rovině. Kromě analytického rozboru hlavních fází vývoje politických stran a jejich systému v průběhu ustavování nabízí i detailní studie osudů vybraných stran a hnutí a ukazuje, jaké byly jejich hlavní úspěchy a nezdary. Kniha je prvním přehledným zpracováním vývoje stranického systému České republiky po „sametové“ revoluci. Reflektuje dosavadní výzkum stran a stranického systému ČR a zasazuje vývoj daného výzkumu do teoretického kontextu. Kniha je určena především odborné veřejnosti a studentům politologie, řada informací však může oslovit i čtenáře z řad laické veřejnosti.
Tato publikace z pera britského historika H. Lawrence sleduje vývoj ideje mnišského života od jeho poustevnických počátků v egyptské poušti až po jeho institucionální zakotvení v područí středověké církve. V tomto postupu se měnila též jeho role. Od počátečního ideálu odříkavého života v Bohu, k vysoce kultivovanému prostředí klášterní kultury, která zajišťovala vzdělání a dala světu řadu vynikajících osobností středověké filosofie a vědy.
Co to znamená věřit ve věku racionality a lehkověrnosti? Lze se v současném světě držet náboženského přesvědčení, aniž bychom je rozpustili v lučavce bezvýchodného relativismu či je uvěznili v bludném kruhu zavádějícího fanatismu? Na tyto a s nimi spojené otázky se pokouší dát odpověď přední americký sociolog a politolog Peter L. Berger.
Studie obhajuje význam náboženské víry pro současný svět.
Vývoj lidstva dosud probíhal v jednotném kulturním prostředí. Prostávající etapu vývoje je však charakteristický "kulturní pluralismus
Kniha kolektivu autorů z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity je v českém prostředí unikátní publikací, která nabízí souborný vhled do hlavních oblastí oboru mezinárodní vztahy. V celkem devíti kapitolách čtenářům předkládá komplexní přehled hlavních konceptů, typů aktérů a témat, jež jsou určující jak pro reálné dění ve světě, tak i pro odborné studium současného mezinárodního systému. Autoři se zejména snažili podchytit mocenskou podstatu mezinárodních vztahů a na rozboru všech jejich klíčových aspektů ukázat, jak fungují politické a ekonomické procesy v mezinárodním prostředí. Publikace se tedy zabývá nejen tradičními oblastmi mezinárodních vztahů, jako jsou bezpečnost či konflikty, ale věnuje velkou pozornost také mezinárodní politické ekonomii a hlavním globálním problémům dnešního světa. Činí tak navíc s ohledem na teoretické perspektivy, které se v oboru používají, a nabízí i vysvětlení logiky oboru jako takového. Kniha má ambice být zásadní pomůckou jak pro všechny odborníky i studenty, kteří se mezinárodními vztahy zabývají, tak i pro širší veřejnost se zájmem o mezinárodní dění.
Kniha je první českou publikací přinášející komplexní přehled soudobých teorií mezinárodních vztahů. Čtenářům se snaží v první řadě ukázat, že mezinárodní vztahy nejsou jen praktickou záležitostí, nýbrž že mají i svůj teoretický rozměr, který podstatným způsobem přispívá k pochopení mnoha konkrétních událostí a který je svého druhu "mapou" ukazující, jaké myšlenky a kroky mají v mezinárodní politice význam a proč tomu tak je. Tento záměr editor i autoři realizují prostřednictvím analýzy celkem 11 hlavních teorií, neopomíjejí je však zasadit do širokého kontextu vědeckého poznání v mezinárodních vztazích a celkového vývoje tohoto oboru.
Publikace se z politologického hlediska zabývá specifickou rolí komunismu v českém politickém systému v 90. letech. Předmětem analýzy je především KSČM a další organizace, které s ní jsou nebo byly spojeny či se nějakým jiným způsobem kekomunistickým východiskům hlásí.
Sborník je prvním pokusem o systematičtější průzkum konkrétního sektoru české zahraniční politiky. Snaží se rozebrat a pojmenovat klíčové body a problémy vztahu České republiky vůči celkem třiadvaceti zemím rozsáhlého regionu, který nicméně ve své většině má jak společné kulturní, historické a náboženské kořeny, tak i stále rostoucí význam v aktuální mezinárodní politice. Zájem autorů se soustřeďoval především na oficiální i neoficiální kontakty v politické a ekonomické rovině, ale pomíjeny nejsou ani širší souvislosti vzájemných vztahů.
