Čmelák asketický = Bombus asceticus : úvahy o křesťanské spiritualitě. Nejde o objev nového hmyzího druhu, ale o nový přístup ke křesťanské spiritualitě. Autor vypráví o situacích, v nichž měl pocit nespokojenosti a nepohodlí a jeho reakce na tento stav mu připomíná bručení čmeláka, který se svým sosákem snaží dosáhnout do květů duchovní moudrosti.
V předkládané knize se autor zabývá problematikou, která v současné době nabývá – díky prudkému rozvoji moderních technologií – stále větší důležitosti. Text je rozdělen do dvou částí: v první se vymezuje bioetika a její východiska a definují se základní pojmy (lidský život, osobnost, zdraví, lékařská péče…). Druhá část je věnována aplikaci bioetických principů na různé situace (např. klonování, potrat, transsexualita apod.). U mnoha případů však neexistuje obecný konsensus a nabízejí se různé alternativy jednání. Při takovém rozhodování záleží na východisku, které zvolíme. Ondokova bioetika je založena na osobnostně orientované filosofii. Autor také uvádí teologická stanoviska, pokud existují. Kniha je určena jak zájemcům o aplikovanou etiku, tak studentům filosofických, teologických nebo lékařských fakult.
Historické a epistemologické úvahy o dokazování teismu. Otázka položená v názvu: "Důkaz nebo hypotéza Boha" nepředstavuje dvě alternativy, mezi nimiž je nutno volit. Znamená spíše dvě cesty kterými se ubíralo myšlení rozvažující o tématu "Bůh".
Přehledná, současnou světovou diskusi představující studie o základních otázkách a některých specifických problémech komunikace teologie a přírodních věd. Kniha seznamuje čtenáře s motivacemi k analýze vztahu teologie a přírodovědy, s rozmanitými koncepcemi tohoto vztahu (jako je například konflikt, nezávislost nebo inspirace), s problematikou vědecké a teologické racionality, jakož i s množstvím konkrétních příkladů dialogu přírodovědy a teologie: kosmologické modely vzniku vesmíru, antropický princip, kvantová mechanika, teorie chaosu, problém života, vědomí, personalita, genová technologie a další. Čtenář tak má možnost novým způsobem promýšlet staré teologické otázky (stvoření, zázraky, prvotní pád člověka, aj.) nebo vstoupit do etické diskuse o aplikacích poznatků dnešní biologie.
Hledání etického vztahu. Termín „trvale udržitelná společnost“ vešel do povědomí široké veřejnosti. Řada politických aktivit motivovaných ekologickými zájmy jej zařadila do svého slovníku při formulování svých programů a legislativních návrhů. Autor si klade otázku, zda je možno problém ekologických krizí řešit pouze jako legislativní problém, a uvádí řadu důvodů, které tento názor vyvracejí. Vyvodil z toho požadavek motivovat jednání člověka na bázi etické povinnosti, kterou člověk k přírodě má.
Publikace je souborem esejů o lidském smíchu a jeho různých funkcích, kterými ovlivňuje životní postoj člověka jak v jeho sociálních komunikačních vazbách, tak i v jeho náboženských postojích.
Kniha je pokusem informovat zájemce o bioetice jakožto novém odvětví etické teorie, seznámit s jejími principy i současným stavem diskuse o problémech, z nichž řada nenašla své definitivní řešení. Autor soustřeďuje hlavní pozornost k východiskům daným křesťanskou personalistickou filosofií a uvádí i postoje teologických a oficiálních církevních autorit.
Českobudějovický kněz vzpomíná na dvanáct let věznění v období stalinismu. Rekapitulace pobytu ve vězení (Mírov, Leopoldov, Valdice) a pracovních táborech (Jáchymov) za organizování filozoficko-náboženských seminářů pro studenty. Vylíčení každodenního utrpení politických vězňůpadesátých let.
Souborné vydání dvou memoárových textů zachycuje téměř čtvrt století Ondokova života. Ve Vzpomínkách na studijní léta autor popisuje život v budějovickém petrinském internátu od roku 1939, středoškolská studia přerušená za druhé světové války, vysokoškolská studia v Brně ukončená nástupem komunistického režimu a vyprávěníkončí zatčením agenty StB na podzim roku 1951. V Muklovském Vatikánu pak Ondok líčí svůj pobyt v komunistických vězeních v letech 1951–1963, kam se dostal za tajně udělené kněžské svěcení a organizování filozoficko-náboženských vzdělávacích kroužků pro studenty. Oba vzpomínkové texty jsou psány podobným stylem, v němž se vyprávění střídá s úvahami a ve kterém autor nezapřel svůj jedinečný smysl pro humor.
Metody analytické filosofie v teologii. Josef Petr Ondok (1926–2003) se narodil v jihočeských Mydlovarech. Maturoval na Jirsíkově klasickém gymnáziu v Českých Budějovicích (1946) a poté studoval teologii v brněnském semináři a filosofii na Masarykově univerzitě. Po zrušení seminářů v roce 1950 dokončil teologii soukromě a v červnu 1951 tajně přijal kněžské svěcení. Studium filosofie však dokončit nestihl, jelikož byl v září 1951 zatčen a z politických důvodů vězněn až do května 1963. Po amnestii pracoval jako stavební dělník v JZD a od roku 1966 jako technik v Botanickém ústavu ČSAV v Třeboni. V době politického uvolnění na konci 60. let dokončil v Brně své vysokoškolské vzdělání a získal doktorát z logiky u Pavla Materny prací o interogativní logice (1969). Jako odborný a později vědecký pracovník, který se specializoval na aplikaci matematického modelování a systémové analýzy pro ekologické procesy, působil v třeboňském Botanickém ústavu do roku 1991. Téhož roku vyhověl žádosti zakladatelů Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a ujal se přednášek z filosofie a etiky. Současně působil i na Biologické fakultě téže univerzity, kde se habilitoval pro obor ekologie.
