Matouš Turek Livres

Proč zanikají velké civilizace? Jaké to bylo žít ve světě, který se hroutí? Paul M. M. Cooper v knize Pád civilizací vypráví silné příběhy zániku velkolepých říší napříč kontinenty — od Mezopotámie, Kartága a starověké Číny přes Byzanc nebo indický Vidžajanagar až po říši Inků či Velikonoční ostrov. S empatií a smyslem pro detail přibližuje okamžiky rozmachu i úpadku a připomíná nám, jak křehké můžou být i ty nejvyspělejší společnosti. Pád civilizací je strhující výpravou do minulosti, která poskytuje nové pohledy na ruiny dávnověku, které nás dodnes fascinují. Vychází z dlouholetého výzkumu, který autor zpracoval do stejnojmenného podcastu, který si oblíbily miliony posluchačů po celém světě.

O česky a německy psané literatuře z českých zemí se dosud vyprávělo v oddělených příbězích, které měly zdůvodnit svébytnost národních literatur. Tato kniha naopak poprvé nahlíží vývoj literatury v českých zemích jako celek. Sleduje napříč česky i německy psanou literaturou způsoby, jimiž literární díla znázorňovala a utvářela vnímání, jednání a cítění člověka dlouhého 19. století, tedy různé formy jeho subjektivity. Vypráví při tom o vzestupu, nacionalizaci a krizi sebeobrazu člověka spojeného od osvícenství s vírou ve schopnost kultivovat a harmonizovat své nitro. Vedle slavných osobností, jako jsou Karel Hynek Mácha, Josef Kajetán Tyl, Božena Němcová, Adalbert Stifter, Marie von Ebner-Eschenbach či Franz Kafka, se zde potkávají i stovky dnes méně známých a zapomenutých autorů a autorek, kteří inovovali literární výrazové prostředky a společně utvářeli moderní obraz člověka.

Historie se zabývá převážně lidským konáním, aktivitou, prací. Zkoumané texty, předměty, děje a situace představují obvykle výsledky usilovné či soustředěné činnosti. Lidský život se však v činorodém úsilí odehrává pouze z poloviny. Stejnou měrou je protkán i chvílemi oddechu a zahálky, jež si zasluhují odpovídající badatelský zájem. Kolektivní monografie, volně navazující na úspěšné tituly Hranice smíchu a Staré baby, představí různé pohledy na středověký svět nečinnosti, odpočinku, zábavy a kratochvíle. Autorky a autoři z několika odborných pracovišť v ČR se věnují spánku a hrám, lenošení, snění o volném čase, ale i protivným hlasům, které nicnedělání znevažují a stále člověka nutí k dalším a dalším činům...

Konference uspořádané 15.–16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i. Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí. Součástí sborníku jsou příspěvky týkající se jak středověké slovesné produkce či exponovaného devatenáctého století až k první polovině století dvacátého, tak i celé řady problémových okruhů (překlad, kulturní transfer, periodizace, vícejazyčnost, kánon, regionalismus, konfesionalismus) i teoretických a metodologických přístupů (postkoloniální studia, transkulturní teorie, nový historismus). Vedle odborného záměru usiluje rovněž tento sborník stimulovat další debaty o podobě budoucí literárněhistorické syntézy literatur(y) českých zemí napříč obory – bohemistikou, germanistikou i dalšími filologiemi a taktéž kulturálními studii či sociální a politickou historií.