Ondřej Špaček Livres

Učebnice přináší představení základních principů a metod empirického výzkumu ve společenských vědách. Hlavním cílem knihy je poskytnout studentům společenskovědních oborů oporu pro orientaci v širokém poli užívaných výzkumných metod, představit stěžejní způsoby uvažování v oblasti metodologie, ale i konkrétní postupy empirického výzkumu. Jednotlivé kapitoly nabízejí široce rozkročený přehled z oblasti kvantitativních i kvalitativních přístupů a zohledňují tak různorodé potřeby jednotlivých společenskovědních oborů i teoretických směrů bádání. Autorský tým čerpá ze svých zkušeností s výukou metodologie společenských věd na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Zároveň přináší multidisciplinární perspektivu – výzkumně i pedagogicky je ukotven v sociologii, sociální antropologii a psychologii. Toto oborové rozložení se do určité míry promítá i do učebnice, která zprostředkovává současné uvažování o empirickém výzkumu ve společenských vědách z pohledu právě těchto tří disciplín. Představené metodologické základy ale mohou být stejně tak užitečné pro studenty dalších disciplín, jako je politologie, sociální geografie či třeba mediální studia, a řady dalších aplikovaných společenskovědních oborů.

Proč se lidem líbí různé věci? A jak to ovlivňuje jejich postavení ve společnosti? V šedesátých letech budila rocková hudba pohoršení, dnes rapeři dostávají literární ceny. Videohry byly donedávna vnímány pouze jako bezduchá zábava, dnes jsou předmětem seriózní kulturní kritiky. Na univerzitách se studují komiksy. Tyto a další proměny ovšem neznamenají, že by ten správný vkus přestal být společenským platidlem a výrazné kulturní hierarchie minulosti se zcela rozplynuly. Kniha Pravidla vkusu představuje sociologickou výpravu do zkoumání vkusu, jeho mechanismů a propojenosti se společenskými institucemi v současné české společnosti. Na základě existujících poznatků z oblasti sociologie kultury i vlastního výzkumu řeší, kde se vkus bere, jakým způsobem se utváří a jaké má sociální důsledky. Kulturní hierarchie se totiž promítají do struktury společnosti, mechanismů gentrifikace městských čtvrtí, vstupují do nerovností ve vzdělávání a vysvětlují mnohé zdánlivě samozřejmé okolnosti naší každodenní kulturní spotřeby. Zkrátka najdeme je v kavárně, při přijímacím pohovoru i v urbanistickém plánování.