Světlo zpoza dveří
- 152pages
- 6 heures de lecture
Snad nejvyzrálejší prvotina posledního desetiletí, poesie na výsost civilní, silná, hluboká. S Janem Vozkou vstupuje do české poezie srozumitelný a čtenářsky vděčný, nikoliv však triviální hlas.





Snad nejvyzrálejší prvotina posledního desetiletí, poesie na výsost civilní, silná, hluboká. S Janem Vozkou vstupuje do české poezie srozumitelný a čtenářsky vděčný, nikoliv však triviální hlas.
Kniha z rodu povídek Jana Balabána. Mihotavé záznamy dávné slávy a patřičnosti s nadhledem i ironií zachycující třpytivost našich životů. Postavy, které potkáváme denně na ulicích, ale nic o nich nevíme, naše strachy a pocity, které mizí nebo v hlubině setrvávají. Ach Tygře, tygře!
Druhá sbírka „libereckého básníka“, opět v redakci Víta Janoty. Ticho, klid, smíření a proto poesie výsostná.
Ještě se musíme naučit milovat ticho a tmu je třetí řadovou sbírkou libereckého básníka Jana Vozky, autora, který se snaží jít za samotný příběh, je to vyprávění o nás, ale už jakoby bez nás.
Nová básnická sbírka libereckého spisovatele Jana Vozky. * Zkrachované lidské stíny se v první části sbírky Jana Vozky pohybují jako šedivé přízraky, jejich metou se stává bezútěšná krčma nejnižší cenové skupiny. Jako psi prchající před deštěm hledají i oni úkryt, který nacházejí v nonstopovém zařízení, kde stráví den nekonečným tlacháním, popíjením a stížnostmi na zpackaný život. V této části jsou básně jakýmsi souvislým monologem otráveného výčepního, každodenně pozorujícího zklamané a vyčerpané postavy, jež po posledním pivu opouštějí lokál a kráčejí „nocí domů nebo kam...". Nejistoty a odevzdanost se odrážejí i v druhém oddílu, v němž chmurná sídlištní atmosféra koresponduje s noční náladou periferních ulic, panelákového bytu či provinčních čerpacích stanic.