Československý rozhlas v srpnových dnech v roce 1968. Při zpracování knihy použil autor z největší části dokumenty a podklady z vysílání Svobodného vysílače v srpnu 1968, které jsou v jeho soukromém archivu. Jejich podstatnou část si rovněž okopírovala pro své potřeby vládní komise historiků pro analýzu událostí 1968 - 1970 Periodická řada Magnet 7/90
Kniha je volným pokračováním předchozího díla a zaměřuje se na historické události let 1989–1990. Autor, během normalizace, tajně tiskl Lidové noviny a po výslechu na StB byl propuštěn ze zaměstnání v Ústavu technického rozvoje a informací v Praze. Jako propuštěný novinář měl možnost monitorovat zahraniční rozhlasové stanice a vést podrobné záznamy. V listopadu 1989, během převratových událostí, se začala svobodně vyjadřovat také domácí média, což obohatilo autorův archiv o tištěné noviny. Kniha obsahuje životopisná data klíčových postav, přehled mluvčích Charty 77 a novinářů v exilu. Jde o osobní svědectví a paměti, které dokumentují vývoj moderních dějin. Faktografická data jsou chronologicky uspořádána a čtivá, což je činí atraktivními a autentickými pro pamětníky i mladší generaci, která zná podobné události pouze zprostředkovaně. Předchozí kniha vyvolala u čtenářů silný ohlas, což naznačuje, že i tato publikace má potenciál zaujmout.
Podtitul: Vzpomínky zakladatele Mladé fronty Básník a spisovatel Jaromír Hořec ve věku 17 let v květnu 1945 spolu s několika stejně starými chlapci přepadli s pistolemi v ruce podnik, kde se tiskl německý deník Der Neue Tag. Tak alespoň praví legenda. Rozhodně však tito mladí a odvážní muži přinutili pracovníky tiskárny opustit prostory v Panské ulici, a od té doby se stali vládci rostoucího mediálního impéria jménem Mladá fronta – Jaromír Hořec jako její první šéfredaktor. Jeho autentické vzpomínky máme nyní možnost si přečíst. Autor se však jejich vydání nedožil, zemřel v listopadu 2009. Kniha vychází k 65. výročí založení Mladé fronty.
Knihu uvádí předmluva z pera doc. B. Köpplové a doc. Jiráka z FSV UK o vývoji českých médií po roce 1989. Následuje 60 autorských textů novinářů-pamětníků (s jejich medailonky a fotografiemi). V přílohách pak kniha obsahuje i následující velice užitečné přehledy: Novináři-senioři po roce 1989, Nositelé novinářských ocenění, Novináři pronásledovaní za své postoje a názory v letech 1948–1989, Čeští novináři v exilu, In memoriam – novináři zesnulí po roce 1989.
Český žurnalistka zkoumá vývoj fenomenu smrti v dějinách lidstva od starověku po současnost. Role smrti v náboženských systémech, filozofických koncepcích a literatuře od starověkých kultur přes středověkou literaturu, renesanci, baroko, osvícenství až po literaturu počátku 21.století. Přílohu tvoří výběr z české i světové literatury na dané téma a českých filmů. Publikace obsahuje nápisy z hrobů, lidová přísloví či sny o smrti a věnuje se rovněž péči o umírající, pohřební službě, ale i trestu smrti.
(1967-1971) Popis srpnových událostí roku 1968 v Československu z pohledu televizního redaktora, který v prvních dnech okupace zorganizoval v provizorních podmínkách necenzurované rozhlasové vysílání (Svobodný vysílač v Praze-Hloubětíně). Autobiografické vyprávění novináře, publicisty, televizního redaktora přibližuje dramatický průběh prvních dnů sovětské okupace v srpnu 1968. Připomíná významnou úlohu Svobodného vysílače, narychlo instalovaného v hlubětínském podniku Tesla, který po odmlčení oficiálních sdělovacích prostředků informoval o překotném vývoji událostí zlomového období. Vlastní vzpomínky jsou zarámovány obsáhlými a detailními chronologickými přehledy klíčových politických událostí let 1967-1971 v Československu. Text doplňuje množství dobových fotografií a dokumentárních materiálů.
