Pavel Himl Livres

Kniha obsahuje patnáct studií, které se z různých úhlů pohledu věnují stejnopohlavním vztahům coby společenskému fenoménu v české minulosti a přítomnosti. Její autoři přinášejí detailní analýzu konkrétních případů stíhání homosexuálního chování jak v 18., tak ve 20. století (mj. i v období 1939–1945), z různých úhlů pohledu se soustřeďují na dosud neznámé aspekty života homosexuálů a vnímání homosexuality v socialistickém Československu a dokládají pluralitu životních perspektiv, představ a subkultur, spojených tak či onak s homosexualitou po roce 1989.

Sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého sympozia v Českém Krumlově v roce 1995.

Dobrodružný příběh z doby panování Karla IV. Na pozadí drsné a nedotčené šumavské přírody se odvíjí osudy lidí, žijících v okolí Kašperských Hor a Rajštejna za období vrcholící zlaté horečky v tomto kraji.

Podle představ mnohých reformátorů měla policie fungovat automaticky. Není proto náhodou, že ke stroji byl v 18. století připodobňován i stát. Ve druhé polovině 18. století již policie neznamenala obecně řádnou správu země či obce jako v dřívějších stoletích, ale ani to ještě nebyl orgán dohlížející na pořádek a bezpečnost, jak ho známe dnes. Prostřednictvím policie stát spravoval své vnitřní záležitosti, a tím jim a také sobě také dával jasnější obrysy. Zatímco dosavadní literatura se věnovala především kontrole a represi, jejímž prostřednictvím habsburská monarchie reagovala na společenský vývoj po Francouzské revoluci, předmětem zájmu této knihy je policie ve smyslu rodící se veřejné správy, která vědění o obyvatelstvu státu vytvářela, zároveň však na jeho základě život obyvatel regulovala a také stimulovala. Ve Vídni, Praze i v menších českých městech sleduje práce kromě institucionálního vývoje policie především genezi úřední komunikační sítě, identifikační praktiky, ale také to, jak se prostřednictvím dohledu (re)definoval „veřejný pořádek“ či „veřejná mravnost“.

Podtitul: Neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století. Kniha přinášející pohled na tuláky, žebráky, bezdomovce a jiné okrajové skupiny je v podstatě pohledem státních institucí tak, jak byl utvářen právě od raného novověku represí a spolu s tím i péčí měl chránit spořádané poddané, resp. občany, jejichž životní způsob představoval cíl, k němuž měli být „nepřizpůsobiví“ lidé dovedeni. Při prosazení jednotného represivně-pečovatelského přístupu hraje klíčovou roli právě období 16.–18. století, doba formování centrálně-byrokratických státních mechanismů. Kriminalizace sice ztěžovala tuláckou existenci, ta však přesto ještě dlouho nepřestávala být jistou alternativou k přesně narýsovaným a mnohdy neradostným životním perspektivám usedlého obyvatelstva. Písemnosti vrchnostenských a státních institucí umožňují nahlédnout do tohoto prostoru volby mezi usedlostí a neusedlostí a zachytit osobní motivace stejně jako společenské, do individuálních rozhodnutí se promítající podmínky a okolnosti, které jednotlivce vedly k tomu, že se „vydal na cestu“, nebo na ní dlouhá léta žil. A právě všem těmto problémům, jež se v mnohém dotýkají i dneška, je věnována tato jedinečná kniha.

Im letzten Drittel des 18. Jahrhunderts wurde die Polizei in den Hauptstädten der Habsburgermonarchie institutionalisiert, was den Verwaltungsanspruch des modernen Staates verdeutlicht. Anhand von Böhmen wird die Entstehung eines neuen Amtes im städtischen Kontext untersucht. Das Buch beleuchtet, wie die Polizei ein enges Verwaltungsnetz über das Land spannte und Praktiken etablierte, die den Informationsaustausch sowie den Zugang zur Bevölkerung erleichterten. Dadurch trugen diese Maßnahmen zur Vereinheitlichung des Territoriums und zur Schaffung eines einheitlichen Bürgerbegriffs bei.

Frontmatter -- Vorwort -- Inhaltsverzeichnis -- Prolegomena zu einer ‚subjektiven‘ Geschichte der ländlichen Gesellschaft im frühneuzeitlichen Böhmen -- I. Einleitung - Eine böhmische Herrschaft an der Grenze der Welten? -- II. Die (Kultur)Geschichte der ländlichen Gesellschaft im frühneuzeitlichen Böhmen aus deutsch-tschechischer Perspektive -- III. Die Krumauer Herrschaft: Zwischen Kulturlandschaft und Menschenverband -- IV. Die Ausübung der herrschaftlichen Macht (Wege, Formen, Möglichkeiten) -- V. Die Macht der anderen. Verhaltensspielräume des Einzelnen gegenüber dem Dorf und der Herrschaft -- VI. Die großen und die größeren Herren. Selbstbehauptungsstrategien der Untertanen im Umgang mit der Herrschaft -- VII. Der vereinnahmte Gott. Die örtliche Geistlichkeit und religiöses/profanes Handeln der Krumauer Untertanen -- VIII. Schlussbetrachtung - Das Individuum und die frühneuzeitliche ländliche Gesellschaft -- IX. Abkürzungsverzeichnis -- X. Quellen- und Literaturverzeichnis -- Backmatter