Specifika učebnice pro 8. a 9. ročník ZŠ: •zaměřuje se na oblast vývoje dějin hudby, jednotlivé epochy jsou představeny v kontextu se současností •vede žáky ke hře s hudebními principy uplatňovanými od pravěku do dnešních dnů •přináší komplexně zpracovanou a činostně pojatou oblast nonartificiální hudby •zařazuje alternativní způsoby práce s hudebním materiálem, zpracovává některá témata z oblasti etnické hudby a muzikoterapie
Příručka učitele obsahuje metodické pokyny, náměty pro výuku, doporučení pro hodnocení žáků a podrobné informace k učebnici i k dalším doplňkovým produktům Nakladatelství Fraus. Připravujeme na začátek roku 2019.
In § 185 Abs. 2 S. 1 Fall 3 BGB ist eine „Heilung kraft Haftung“ geregelt: Die Verfügung eines Nichtberechtigten wird wirksam, wenn dieser stirbt und der Berechtigte dessen unbeschränkt, also auch mit seinem Eigenvermögen haftender Erbe ist. Über § 362 Abs. 2 BGB gilt dies entsprechend bei der Leistung an einen Nichtberechtigten. Beide Fälle lassen sich als kraft Gesetzes eintretende Erfüllung einer (geerbten) Verbindlichkeit begreifen. Der Erbe kann gemäß § 816 BGB jeweils Ausgleich des Verlusts verlangen, der mit dem Wirksamwerden der Verfügung bzw. der Leistung für ihn verbunden ist. Außer bei unentgeltlichen Verfügungen ist Anspruchsgegner der Nachlass; dies ist auch bei Alleinerbschaft denkbar. Bei Miterbschaft fehlt oft die nötige unbeschränkte Erbenhaftung. Der Anspruch aus § 816 BGB gegen den Nachlass ist taugliche Grundlage für das insolvenzrechtliche Ersatzaussonderungsrecht nach § 48 InsO. Parallel dazu ist in der Einzelzwangsvollstreckung eine (Ersatz-)Drittwiderspruchsklage anzuerkennen (§§ 771, 785 ZPO), sofern der Anspruch nicht auf Geld gerichtet ist.
Aussonderungsrecht und Drittwiderspruchsklage sind vollstreckungsrechtliche Instrumente, die geltend machen, dass ein Gegenstand nicht zum haftenden Vermögen des Schuldners gehört. In der Insolvenzordnung ist das Ersatzaussonderungsrecht als Spezialfall normiert, während eine entsprechende Regelung in der Zwangsvollstreckung fehlt. Diese Diskrepanz ist angesichts der grundsätzlichen Parallelität der beiden Haftungsordnungen überraschend. Tomas Kuhn analysiert das insolvenzrechtliche Ersatzaussonderungsrecht und die zugrunde liegenden materiellrechtlichen Ansprüche auf Surrogate und sucht im Zwangsvollstreckungsrecht nach einem entsprechenden Instrument. Er postuliert die Existenz einer „Ersatz-Drittwiderspruchsklage“ im Zwangsvollstreckungsrecht, fordert jedoch, dass der zugrunde liegende materielle Anspruch nicht auf Geld gerichtet ist, da die Zwangsvollstreckung einen solventen Schuldner betrifft. Abschließend untersucht er die Anwendbarkeit des Ersatzaussonderungsrechts und der „Ersatz-Drittwiderspruchsklage“ bei rechtsgrundlosen Veräußerungen und bejaht diese im Grundsatz. Der Autor argumentiert, dass aus vollstreckungsrechtlicher Sicht kein Bedürfnis besteht, bei der Rückabwicklung rechtsgrundloser Veräußerungen einen dinglichen Rückerwerb des Nichtberechtigten zu fordern, da die Grundlage dieser Schutzinstrumente lediglich schuldrechtliche Ansprüche sind.
Předkládaná publikace mapuje různé druhy klavírní stylizace populárních písní patřící do hudby jazzového okruhu. Je první českou publikací, která systematicky popisuje a předkládá rytmicko-melodické modely, určené k doprovodu populárních písní hraných současně s melodií i bez melodie. Text je rozdělen do dvou částí. První blok obsahuje analytickou část, která je zaměřena na hudební teorii z pohledu sledované látky, tj. klavírní fakturu, harmonii, rytmus ad. vážící se ke zkoumanému tématu. Náplň druhé části tvoří typologie rytmicko-melodických modelů a variací vhodných k doprovodům populárních písní.
Musical Kinetics je reprezentativním dokumentem toho, jak se v českém prostředí v minulých desetiletích přistupovalo k pojetí a výzkumu hudebního času. Východiskem teoretického uchopení kinetických jevů je princip hierarchie tak, jak jej formuloval koncem šedesátých let Karel Risinger. Na tomto abstraktním základě staví svou systematiku hudebního rytmu, metra a tempa Vladimír Tichý. Jeho obecná systematika je pak rozpracována ve dvou navazujících studiích. Tomáš Kuhn aplikuje Tichého přístup na oblast jazzové hudby a Vlastislav Matoušek na etnickou hudbu. Jejich práce dokazují obecnou platnost hierarchického principu i v jiné než novodobé evropské hudbě. Součástí knihy je věcný rejstřík společný všem třem studím, ze kterého vyplývají další zajímavé souvislosti. Jde o první z plánované řady publikací v angličtině, které by měly splatit dluh české hudební teorii, v zahraničí zatím málo známé.
Publikace podává přehled o základních stylech a žánrech jazzové a populární hudby. Kniha je primárně zaměřena na vývoj světové hudby, okrajově ale zmiňuje i českou hudební scénu. Publikace je primárně určena studentům hudebních fakult a konzervatoří s hudebním zaměřením a učitelům hudební výchovy. Díky své srozumitelnosti najde své uplatnění také u širší hudební veřejnosti, která se zajímá o populární hudbu a jazz.
