Bogdan Trojak est un poète, essayiste et traducteur. Son œuvre explore souvent les thèmes de l'identité et des relations interculturelles, en se concentrant sur l'héritage partagé et la dynamique de la région frontalière tchéco-polonaise. Il utilise la sensibilité linguistique et le jeu pour refléter les complexités de la vie moderne et des échanges culturels. Son écriture est marquée par une profonde compréhension et un sens de la continuité avec la tradition.
Překlad básnické sbírky oceňované, mladé, polské básnířky Małgorzaty Lebdy Sny uckermärkerů. Podobně jako v dříve vydaném Matečníku (česky v roce 2019) se noříme do rodinných vztahů na hranici lidského a přírodního světa. Sny uckermärkerů jsou však temnější. V krátkých, sevřených obrazech se verše dotýkají konečnosti a smrti, které evokuje bohatá smyslová metaforika.
Svazek Kumštkabinet shrnuje tři básnické knihy držitele Ceny Jiřího Ortena (Kuním štětcem, Pan Twardowski, Jezernice) a dosud nepublikovanou skladbu Otto Lilienthal z roku 2004.
Partu Safírových ledňáčků tvoří Vojta Kolanda s jedním okem zeleným a druhým modrým, zavalitý vynálezce Denis Ovesný a neuvěřitelně mrštný Loan Bach. Všichni z Rohanska, přístavní čtvrti s velkou tržnicí plnou tajemných vůní a obchodníků, na něž začíná tlačit rozpínající se obchod, který vlastní neproniknutelný a zlověstný G. Ti tři se náhodou zmocní tajného deníku kapitána jedné zvláštní říční lodi. Spolu s malou Justýnkou a jejím bratrem Kajetánem se vydají po stopě podivných a ne zrovna etických objevů jistého šíleného vědce. Čeká je pátrání se spoustou překvapení, objev podivných stvoření, let rotundou, ale také souboje s trojkou drsných záškodníků a nakonec i střetnutí s tajemným… s kým vlastně?
Výbor z díla jednoho z nejpřekládanějších současných polských básníků, který je paradoxně víc známý v zahraničí, možná i proto, že od roku 1985 žije v Dánsku. Wróblewského poezii charakterizují někteří kritici jako "melancholickou veselost", protože se v jeho textech často pojí černý humor s vyzrálým stylem zbaveným ornamentů a metafor. Jeho verše jsou současně jemné i drsné, přátelské i cynické, prosté i záhadné. A všemi těmi krátkými básněmi, v nichž se prolíná objektivní popis se subjektivním prožitkem, prostupuje výrazná emocionalita.
Hrst legrace, snítku hravosti, na špičku nože nevázaného dryáčnictví a tři kapky fantazie na barvu, a aby byla kůrčička křupavá, jak se patří. Skvělí kuchaři, vinaři nebo sládkové — jsou umělci. Nemalují obrazy, nekomponují hudbu, nehrají divadlo — ale vlastně tak trochu ano. Jejich díla totiž nevznikají jen díky dokonalým technologiím a přesně dodržovaným recepturám. Příroda, půda, klima, plodiny a samozřejmě um těchto kulinárních virtuosů — to vše sehrává v konečném výsledku nesmírně důležitou roli. Jejich produkty jsou často symfoniemi chutí, aromat, jsou to akvarely barev a tónu. Bogdan Trojak, původně básník a spisovatel, začal skládat i „poezii vinnou“. Stal se prvním nejvíce viditelným propagátorem vín vznikajících autentickým způsobem. Vůbec mne nepřekvapuje, že píše dál své sonety, básně i prózu a současně se věnuje vínu. Poezie, literatura a jedinečnost jazyka — to je něco, co patří ke krásnému vínu i k životu člověka, který tohle všechno miluje a dělí se o plody své práce s okolním světem.
Nechce se věřit, že Bogdan Trojak (nar. 1975), česko-polský básník a překladatel, vydal svou poslední sbírku Strýc Kaich se žení, již před bezmála dvěma dekádami. Ti, kdo měli jeho jedinečný hlas rádi, se nyní mohou těšit na nové básně. Lze napovědět, že je to stále ona trojakovská lyrika, snad nepatrně prokvetlá prvními šedinami. „Verše milostné, až erotické, nebo zas pochmurné, plné marnosti a pochyb. Úplná absence aktuálních témat,“ komentuje sám autor v mírné nadsázce svou novinku. Stárneš. / Cítíš, jak anděl smrti křídlem kyd / na jemné štuky / břízolit. Ale co je víc než nabídnout sebe jako člověka? Co je víc než poslouchat metronom srdce? Člověk a čas. To přece stačí!
Ne nadarmo vtiskl Bogdan Trojak své čtvrté sbírce podtitul Memorabilie a komorní horory. Z vod osobní i kolektivní paměti nepaměti vybublávají různé hrůzné historky: ty, na něž si básník vzpomíná přímo, i ty, na něž si vzpomíná nějak jinak… A také pitoreskní kosmogonické mýty, potměšilé archetypy, magie dětské představivosti, venkovanské balady se zákmity černé grotesky, šerotemné taje i pradávná tajemství — vše brilantně zbásněno jazykem nanejvýš osobitým, nápaditým, hravým. Magnesia Litera za poezii.
Prvotina mladého autora obsahuje především reflexivní, intimní a přírodní lyriku.
Druhá sbírka mladého autora těží z námětu pověsti o panu Twardowském, která je vlastně polskou variací faustovského motivu. Téma autor zpracoval převážně pomocí básnických dialogů, v nichž se snaží zachytit věčný svár mezi člověkem a hranicemi jeho možností a poznání. Básně jsou napsány vyhraněným básnickým rukopisem, který na autora prozradí, že se pohybuje na česko-polském pomezí.
