Robert B. Pynsent Livres

68 000 hesel, velké množství typických slovních spojení, frází a obratů. Stylistické a oborové zkratky, množství příkladů. Fonetický přepis výslovnosti u obtížnějších anglických výrazů a údaje o přízvuku.

Questions of Identity treats four varieties of conceptions of individual and social identity. This interdisciplinary book describes and analyzes four trends of thought that have prevailed at one time in most of Europe over the last two the idea of the responsible citizen, theconcept of patriotism or nationalism, the loss of self, and "suffering" as a formative element in the "national character." In a section devoted to Václav Havel, Pynsent treats Havel's notion of personal identity as expressed in personal responsibility. Another section concerning national identitylooks in particular at two early nineteenth-century Slovaks who rejected Slovak nationalism and whose ideas ultimately had a profound impact on East European thinking on nationality up to the fall of communism. A third section deals with the beginnings of Modernism and the apparent disintegration ofthe self in West European and Czech writers. The final section addresses Vladimír Páral's expositions of the Czech cult of national martyrs since St. Wenceslas and the extent to which the "martyr" complex remains part of Czech self-identification.

Frontmatter -- PREFACE -- ACKNOWLEDGEMENTS -- CONTENTS -- 1. JULIUS ZEYER'S LIFE AND CHARACTER -- 2. ZEYER'S OUTLOOK -- 3. ZEYER THE POET -- 4. ZEYER'S STYLE -- 5. ZEYER'S IMAGERY -- 6. ANALYSES OF INDIVIDUAL WORKS BY ZEYER -- 7. ZEYER AND THE DECADENCE -- BIBLIOGRAPHY -- INDEX OF ZEYER'S WORKS -- INDEX OF NAMES

Pohled anglické vědy na aktualizovaný problém národní identity v knize známého a mnohdy provokujícího bohemisty a slavisty R. B. Pynsenta. Kniha se skládá ze čtyř kapitol: Pátrání po indentitě a odpovědnosti v díle Václava Havla, Mýtus slovanství: Pavel Josef Šafařík a Jan Kollár, Dekadentní Já, Vymezení národní identity v obraze mučedníků.

Výbor z esejů a studií Roberta B. Pynsenta, jedné z nejvýraznějších osobností zahraniční bohemistiky (od roku 1991 je profesorem na School of Slavonic and European Studies v Londýně), zahrnuje zhruba třetinu jeho článků o české a slovenské literatuře, z nichž některé byly přeloženy z anglických originálů a některé jsou knižně publikovány vůbec poprvé. Tematicky zasahují široké spektrum české a slovenské literatury od středověku po současnost. K hlavním Pynsentovým zájmům patří literatura 14. století, raně novověká próza, dekadence, nacionalismus a antisemitismus v literatuře a "ženské psaní". Svůj nekonvenční, fascinovaný i nesmlouvavý pohled zaměřuje jak na tradiční ikony české kultury (Masaryk, Mácha, Čapek), tak na okrajové autory a jejich "trochu neobvyklé knihy". Pynsent se i v tomto autorském výboru drží hesla, že úkolem literárního kritika je především bavit čtenáře; v hutném doslovu se k závěrům svých starších studií vrací a koriguje je nebo obohacuje z jiné originální perspektivy.