Kniha Petra Fidlera predstavuje rozsiahly výskum barokovej architektúry 17. storočia v Rakúsku, Čechách, na Morave a na Slovensku, pričom sa zameriava na prítomnosť talianskych architektov a staviteľov. Autor systematicky skúma ich činnosť od začiatkov až po významné osobnosti a rodiny, ktoré ovplyvnili stavebníctvo v habsburskom súštátí. Dielo sa zaoberá stavebnými aktivitami v súvislosti s objednávateľmi, ako sú dvory, šľachta a cirkevní mecenáši, a analyzuje typológiu nových druhov stavieb, ktoré talianski stavitelia zaviedli v civilnej i cirkevnej sfére, vrátane zámkov, vil, záhrad a kostolov. Toto dielo je považované za základnú literatúru v oblasti architektúry a významne prispieva k pochopeniu úlohy talianskych architektov vo Viedni, ktorí formovali stredoeurópsky barok a mali vplyv aj na slovenské stavby. Práca ponúka dôležité súvislosti medzi barokovou architektúrou na Slovensku a širším stredoeurópskym vývojom, čím umožňuje lepšie posúdenie Slovenska v kontexte dejín architektúry. Dielo je cenným prínosom pre historikov umenia a môže byť zaujímavé aj pre odborníkov z príbuzných disciplín a laikov so záujmom o architektúru.
Petr Fidler Livres



Zur Bauaufgabe in der Barockarchitektur
- 133pages
- 5 heures de lecture
Kritický katalog výstavy konané na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou od 1. 9. 2017 do 30. 7. 2018 Publikace shrnuje dosažené poznání o barokním areálu v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zámecký areál je tvořen zámeckou budovou, chrámem sv. Markéty a zámeckou zahradou. Barokní podobu všem třem nedělitelným celkům vtiskl na počátku 18. století hrabě Jan Adam z Questenbergu. Jeho stavitelská iniciativa přetrvala bez větších stavebních zásahů až do dnešní doby a stavební příběh jaroměřického barokního areálu tvoří neoddělitelnou součást barokní architektury dochované v českých zemích. Zámecké interiéry ukrývají také původní mobiliární zařízení zámku. Právě barokní portrétní sbírka pro svoji rozsáhlost vyvolala zájem holandské badatelky, která se stala autorkou jedné z kapitol publikace. Zámecká zahrada jako živý organismus doznala v průběhu staletí největších proměn. Zachycení její původní podoby a průběh proměn je významným příspěvkem k tvorbě a přeměnám barokní krajiny. Hrabě Jan Adam z Questenbergu se pro svoji vášeň k hudbě zapsal také do hudebních dějin a zámecký areál nelze vnímat bez ohlédnutí za hudebním a divadelním životem na aristokratickém sídle v první polovině 18. století.