Radek Gális Livres

Kniha Černí baroni od Černé věže obsahuje třináct rozhovorů s bývalými příslušníky pomocných technických praporů – vojenských táborů nucených prací, pocházejícími z Českobudějovicka. O svém životě vyprávějí Stanislav Češka, JUDr. Jan Decker, Petr Frank, Mons. Václav Kulhánek, Ing. Julius Lukeš, Jiří Pešek, Miroslav Petrášek, P. Hugo Josef Pitel, Bohumil Šabatka, Karel Šulčík, RNDr. Václav Šulista, František Walisch a Jiří Werner. Kniha je doplněna o medailon Mgr. Ivana Mánka, který zemřel před pěti lety. Jeho vzpomínky zachytili již dříve spolupracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů a najdete je i na stránkách Paměti národa společnosti Post Bellum. V rozhovorech vzpomínají pamětníci na dětství a vysvětlují důvody, proč se dostali do útvarů PTP, roztroušených po celém Československu. Někteří odešli sloužit s krumpáčem a lopatou nebo se sbíječkou proto, že jejich rodiče byli živnostníci, např. mlynář nebo řezník. Rodiče jiných vlastnili hospodářství a bránili se vstupu do JZD, další pocházel ze smíšené česko -německé rodiny a bojoval ve wehrmachtu, jiný studoval na kněze. Rodiče těchto mužů či oni sami byli členové a sympatizanti jiné než komunistické strany nebo organizací, které komunisté považovali za nepřátelské. Některé proto vyhodili z vysokoškolského studia, jiní nedostali kvůli studiu odklad z vojny a museli narukovat. Kniha obsahuje smutné i veselé příhody, které během stále prodlužované vojenské služby prožili. Málokdo z nich sloužil předpokládané dva roky, většina jich byla na vojně skoro tři roky i více. Ve vzpomínkách se vracejí do roku 1953, kdy zemřel Stalin a Gottwald a kdy byla měnová reforma, která nejen jim znehodnotila úspory, takže si na vojně vydělali během odsloužených let sotva na šaty nebo polobotky. Vzpomínají i na návrat do civilu a jak se jim žilo za socialismu, kdy byli sledování státní bezpečností a nemohli sehnat práci odpovídající jejich přání. Zmiňují i fakt, že jejich děti nemohly kvůli pétépácké minulosti otců studovat střední nebo vysoké školy. Vzpomínají i na období po listopadu 1989, kdy zakládali Svaz PTP -VTPN, který v roce 2017 končí činnost vzhledem k vysokému věku a zdravotnímu stavu členů. Komentují známou knihu a film Miloslava Švandrlíka Černí baroni nebo se vracejí do roku 2012, kdy se aktivně účastnili v Českých Budějovicích demonstrací proti jmenování krajské radní pro školství v koaliční vládě ČSSD a KSČM, kterou se měla stát marxistka. Rozhovory jsou doplněny o mnohé archivní fotografie z dob jejich vojenské služby i z činnosti, kterou donedávna vykonávali.

Kniha obsahuje deset životních příběhů lidí, kteří se zasloužili o svobodu, demokracii a občanskou společnost. Někteří vzpomínají na spolupráci s Václavem Havlem, od jehož úmrtí uplynulo 10 let. Rozhovory jsou jak zkrácené, tak i dosud nepublikované, a doplněny unikátními snímky z osobních alb a archivů. Mezi vypravěči jsou generál František Peřina, letecké eso, které bojovalo proti nacistům a později muselo utíkat před komunisty. Josena Napravilová, účastnice Květnového povstání, vyhledávala po válce zavlečené děti. Řeholnice Akvinela Ludmila Loskotová po zrušení klášterů pracovala ve fabrikách a následně pomohla vybudovat Domov sv. Rodiny. Básník Karel Šiktanc a skaut Jiří Stránský sdíleli osud zakázaných autorů, kteří mohli publikovat až po roce 1989. Režisér Juraj Jakubisko měl po roce 1968 zákaz natáčení, jeho filmy se vrátily na plátna až po listopadu 1989. Jaderný fyzik František Janouch a publicista Ivan Medek se po roce 1989 vrátili do vlasti, aby pomohli budovat občanskou společnost. Josef Mašín, syn popraveného generála, se s bratrem a kamarádem prostřílel ze zadrátovaného Československa na Západ. Kardinál Tomáš Špidlík, jezuita, vnášel naději a víru do rozhlasových promluv. Kniha mapuje pozoruhodné životní osudy lidí, kteří se museli správně rozhodnout. Připomínejme si je, protože bez nich by naše země nebyla svobodná.

Osobní vzpomínky a vyprávění dvanácti věznů a vězeňkyň přeživších holokaust.

Kniha Mušketýři z Ria obsahuje pět rozhovorů s jihočeskými paralympijskými sportovci, kteří úspěšně reprezentovali Česku republiku na Letních paralympijských hrách v brazilském Riu 2016. V rozhovorech s pěticí jihočeských novinářů se představují plavec Arnošt Petráček (rozhovor vedl Radek Gális), plavkyně Běla Třebínová (Alena Binterová), lukostřelec David Drahonínský (Michal Havelka), stolní tenista Ivan Karabec (Pavel Kortus) a jachtař Daniel Bína (Petr Vitoň). Sportovci vypráví nejenom o svém účinkování na poslední paralympiádě, ale také o své dlouhé a nesnadné cestě za úspěchem. Svěřují se, jak se potýkali nebo potýkají s hendikepem, vzpomínají na dětství, připomínají své největší sportovní úspěchy, otevřeně hovoří o práci a osobním životě a přinášejí i názory na financování sportu hendikepovaných. Kniha je bohatě ilustrovaná především unikátními barevnými fotografiemi z Ria, které laskavě poskytl Český paralympijský výbor a fotograf Jan Malý, najdete zde i snímky z předchozích paralympiád (fotograf Tomáš Lisý), portréty od Jana Voběrka nebo fotografie z rodinných archivů.

Kniha Náš kardinál – jihočeské vzpomínky na Miloslava Vlka, zachycuje na 240 stranách čtyři desítky příspěvků pamětníků či představuje některé zajímavé archivní dokumenty týkající se kardinálova života. Lidé, kteří přispěli do knihy, zde vzpomínají na jeho mládí, studia, primici nebo výkon kněžského povolání v jejich farnosti i později na biskupství. Vzpomínky jsou doplněny snímky z rodinných archivů, archivu bezpečnostních složek i z archivu kardinála Vlka. Unikátní je např. dopis se vzpomínkou na primici v Chyškách 30. června 1968. V knize najdete i dokument, jímž se jako biskup v roce 1990 obrátil na vysídlené diecezány, a dopis, jímž v roce 2012 podpořil studenty, organizující akci Komunisti nepatří ke kormidlu. Zbývající třetina knihy obsahuje poslední rozhovory, které s kardinálem vyšly od prosince 2016 do března 2017 v Deníku a Katolickém týdeníku, týkající se Diecézní charity České Budějovice, následků komunistické totality a osobnosti biskupa Josefa Hloucha. Závěr patří vyprávění blízkých přátel (jeho bývalý sekretář a současný ministr kultury Daniel Herman, biskup Václav Malý nebo Antonín Randa, ředitel organizace Cesta 121, pomáhající nemocným kněžím), i osobnímu vyznání kardinála ke krásné šumavské přírodě Kniha vychází u příležitosti nedožitých 85. narozenin Miloslava Vlka.

Příběhy patnácti válečných veteránek a veteránů, kteří byli ochotni za svobodu Československa položit život, proto odešli bojovat do války, jejíhož konce se nemuseli dožít. Jmenovitě: Vladimír Bém Alois Vocásek Dagmar Hochová Emil Boček Alois Dubec Imrich Gablech Stanislav Hnělička Jaroslav Hofrichter Božena Ivanová Jiří Pavel Kafka Miroslav Antonín Liškutín Milan Malý Milan Píka Margit Rytířová Miroslav Štandera Pavel Vranský Nguyen Phuong Thao

Kniha obsahuje čtrnáct autorských rozhovorů s osobnostmi, které zažily klíčové okamžiky československých dějin. Doplňuje ji bohatá fotografická příloha a dosud nepublikované snímky. Mezi vyprávěními najdete příběhy dvou legionářů z první světové války, Miloslava Slavaty a Antonína Šídy, kteří bojovali za vznik samostatného Československa. Josef Charvát vzpomíná na službu u prvního prezidenta T. G. Masaryka, zatímco zdravotní sestra Vladimíra Hánělová sdílí své zkušenosti z španělské občanské války. Generál František Fajtl a Jan Zemek, velitel paravýsadku Silver B, připomínají boj za svobodu během druhé světové války. František Přeučil popisuje hrůzy komunistické totality, zatímco Josef Hasil, známý jako Král Šumavy, vypráví o svém odvážném přechodu hranic. O totalitě hovoří biskup Karel Otčenášek a hrabě Zdeněk Sternberg, který po sovětské okupaci odešel do exilu. Básník Ivan Martin „Magor“ Jirous vzpomíná na život v 70. a 80. letech, zatímco Karel Kryl komentuje stav společnosti po listopadu 1989. Dalšími hrdiny jsou Jan Petránek a Dana Němcová, disidentka a obhájkyně lidských práv. Rozhovory vznikly během posledních 30 let, některé byly publikovány dříve, jiné vycházejí poprvé. Kniha obsahuje pohlednici od Dagmar Hochové.

Kniha přináší unikátní vzpomínky zajímavých a známých lidí, kteří prožili část svého života v Československu a část v Izraeli.Jsou v ní osobní výpovědi známého spisovatele a diplomata Viktora Fischla alias Avigdora Dagana (1912 – 2006), spisovatele Arnošta Lustiga (1926 – 2011), spisovatelky Ruth Bondyové (1923 – 2017) a tzv. „Wintonova dítěte“ a izraelského pilota Hugo Meisla Maroma (1928 – 2018). Součástí publikace jsou i vzpomínky válečného pilota plukovníka Milana Malého (1923 – 2013). Významnou součástí knihy je obrazová příloha fotografa a novináře Dobrina Stojčeva (1966 – 2017)