Miroslav Machala a tichá řeč kamene
- 130pages
- 5 heures de lecture
Vydáno k životnímu jubileu Miroslava Machaly. Životopisná data a přehled výstav.







Vydáno k životnímu jubileu Miroslava Machaly. Životopisná data a přehled výstav.
Soubor uměleckých fotografií Roberta Goláně s tematikou lidské samoty a jejího prožívání na odlehlých místech valašských hor, pokus vystihnout uměleckými prostředky těsné propojení člověka s přírodou, s dávnými, stále platnými životními hodnotami. Fotografie jsou doprovázeny vypointovanými krátkými texty dávajícími fotografické impresi pevnější významové kontury.
Autor na základě rozboru textů Platona a Herodota situuje bájnou Atlantidu na území severozápadní Afriky, dnešní Mauritánie. Autor se domnívá, že Atlantida se nalézala na místě přírodního útvaru Guelb er Richat v pohoří Andar v Mauritánii. Na podkladě literárních textů osobností antického světa a starých mýtů a legend dokládá správnost této teorie. Svou vizi o existenci, lokalitě a zániku Atlantidy ještě dotváří na základě výsledků dvou expedic na severozápad Afriky, které uskutečnil se svými spolupracovníky v letech 1983 a 1995.
Ve fotografické publikaci Romské cesty vypráví fotograf Robert Goláň obrazem o osudu vsetínských Romů, konkrétním fragmentu osudové cesty celého etnika, která vede ze staletí do staletí naplňujíc velkou metaforu romského exodu. Navštěvuje původní osady, v nichž se vsetínští Romové většinou narodili a nějaký čas žili – Bystrany a Rudňany. Zaznamenává úzkostí naplněná a středověkou syrovostí prostoupená místa zchátralých osad a samostatných objektů, dokreslující totální neefektivnost dosavadních snah státních orgánů, národních i mezinárodních institucí, tragikou poznamenaný stav životních podmínek Romů alespoň nějak změnit. Opakovaně se do těchto míst vrací a sbírá dokumenty potvrzující trvalou nepřítomnost elementárního vzájemného pochopení a porozumění mezi Romy a ostatními obyvateli slovenských, později pak i moravských a českých území. Na cestě ze Slovenska na Moravu a k současným místům pobytu Romů ve Vsetíně stojí i dramatická událost spojená s osudem vsetínského pavlačového domu, asanovaného přes protesty jeho romských obyvatel, kteří byli přestěhováni za obrovského celostátního mediálního humbuku do nových obytných kontejnerů na vsetínské Poschle. Autor úvodu Dalibor Malina.
Obrazy života na Soláni a v okolí zachycují především obsahově bohaté kroniky z Čartáku a kronika rodiny akademického malíře a spisovatelky Podešvových. Návštěvníci a milovníci Soláně a Valašska zachycují ve svých záznamech v kronikách předválečnou atmosféru a celé období následujících desetiletí až do dneška. Zvlášť přitažlivé a obohacující je období, kdy se usadili na Soláni významní umělci, kteří přitáhli pozornost svých přátel, jež se krajinou a lidmi tohoto originálního místa Valašska významně inspirovali.