Společné zastavení po 26 letech. Ukázka: Po šestadvaceti letech To je báječná perioda Hezky se to rýmuje Po šestadvaceti letech Trochu nám ta kára popojela Občas zákaz zastavení Bárka bez kapitána Občas koleje bez šraněk Labužníci vysílení A dostat po tlamě Pierot zamával A zase kousíček.
Zdeněk Maur (* 1956) žije v Praze, má tři děti a tři vnoučata. V 80. letech působil jako architekt ve Filmovém studiu Barrandov. Své verše tou dobou hojně publikoval časopisecky a to především v legendárním Literárním měsíčníku. V roce 1987 se některé jeho básně objevily i ve výběrovém almanachu mladé české poezie Zelené peří. Dnes, když už řadu let působí jako úspěšný architekt a tvůrce pozemního stavitelství, se k poezii vrací. V roce 2015 tiskem vydal autorskou sbírku zcela nových básní, příznačně nazvanou „26 : Po 26 letech“. Znovuobjevená rozkoš ze hry s jazykem ho vyburcovala k tvůrčí explozi, jejíž plody nyní držíte v ruce. Obsáhlý soubor zcela nových autorských textů dává svou rozmáchlostí tušit, že nebude posledním.
Druhý samostatný soubor veršů českého architekta a tvůrce pozemního stavitelství je tentokrát věnován jeho velké životní lásce.