Petra Hanáková Livres

Katalóg k výstave Sen × skutočnosť | Umenie & propaganda 1939 – 1945, ktorá mapuje premeny podôb a funkcií umenia, vizuálnej kultúry a propagandy v rokoch existencie slovenského štátu (1939 – 1945). Ukazuje paradoxy fungovania výtvarného umenia v doteraz viac či menej tabuizovaných kontextoch, ideologické a sociokultúrne väzby, závislosť i ne-závislosť umenia od vtedajšej spoločnosti. Predstavuje problematiku v celej žánrovej šírke, cez artefakty maliarstva, sochárstva, kresby i grafiky, fotografie a filmu, úžitkového umenia i dizajnu. Druhé doplněné vydání obsahující oproti 1. vydání podrobný seznam vystavených děl, fotodokumentaci z výstavy a přehled akcí, které se při její příležitosti uskutečnily. Jazyk: slovenský + anglické překlady textů k výstavě

Ide o retrospektívny katalóg konceptuálneho umelca Ľubomíra Ďurčeka (1948), nadväzuje na koncepciu autorovej samostatnej výstavy v Stredoslovenskej galérii v Banskej Bystrici z roku 2012. V katalógu je ťažiskovo jeho tvorba zameraná na obdobie československej „normalizácie" sedemdesiatych a osemdesiatych rokov dvadsiateho storočia. Editorka: Mira Keratová Autori textu: Petra Hanáková, Aurel Hrabušický, Mira Keratová, Tomáš Pospiszyl

Autorky a autoři této knihy mapují proměny genderové kultury české společnosti v letech 1948 až 1989. V tomto procesu se vždy projevovaly jak emancipační, tak tradicionalistické tendence. Autoři a autorky ukazují, jak celá řada aktérů – organizací, odborných komunit i jednotlivců – jednala tak, že spoluvytvářela genderovou kulturu státního socialismu po celé období jeho trvání, a to i přesto, že komunističtí ideologové vyvlastnili agendu českého předválečného ženského hnutí žen. Záleželo komunistické vládě na rovnoprávnosti žen, anebo je jen „nahnala do práce“? Podporovala KSČ ženské hnutí? Má genderově citlivé myšlení v české společnosti tradici nebo je takové přemýšlení až polistopadový „import ze Západu“? Co udělalo komunistické právo pro ženy a co proti nim? Měly československé spartakiády gender? Zabývala se česká věda genderovými otázkami již před listopadem 1989? Jaké představy o manželství nabízela čtenářstvu za socialismu populárně naučná literatura? Jak se žilo za socialismu neheterosexuálním lidem? Podařilo se českému filmu a literatuře překročit genderové stereotypy?

Kniha je monografiou výstavy fotografie, ktorá v období normalizácie nebola len pasívnou kópiou žitého sveta.

Monografia venovaná priekopníkovi a jednému z najvýznamnejších tvorcov slovenskej kinematografie je dielom autorky reprezentujúcej našu najmladšiu filmologickú generáciu. Vo svojom texte sleduje Bielika a jeho tvorbu čo najkomplexnejšie: od genofondu a fyziologických dispozícií až po obraz človeka-tvorcu, ktorý sa raz prispôsobuje prostrediu, inokedy ho sám aktívne mení. Hanákovej kritická monografia zúročuje štúdium v archívoch, rozhovory s pamätníkmi i čerstvé metodologické impulzy tzv. nových dejín filmu. Predstavuje Bielika v mnohosti jeho identít: ako Jánošíka – národného umelca a národnú ikonu, víťaza i porazeného, chlapa i chlapáka, každopádne ako fascinujúcu osobnosť, ktorá silne a nezvratne poznamenala podobu našej kultúry.

Soubor příspěvků se pokouší zachytit společné kulturní kořeny čtyřúhelníku kinematografií Polska, Maďarska a Česko/Slovenska od konce 2. světové války až po současnost. Sleduje styčné výchozí body: podobnou historickou zkušenost, témata a motivy i s přesahy do okolních zemí. Publikace vychází v anglickém jazyce, a je tedy i reprezentativním pohledem na tuto kapitolu kinematografických dějin pro anglofonní prostředí.

Kniha věnovaná jednomu z nejvýraznějších tvůrců současné evropské kinematografie je dalším pokračováním série publikací v edici Camera obscura, které mapují filmovou tvorbu klíčových evropských režisérů (Kusturica, Wenders). Společný profil Pedra Almodóvara se pokouší domácímu klubovému i běžnému filmovému divákovi, řečeno slovy autorek, "zprostředkovat jeho autorsky nezaměnitelné, tak říkajíc patidifuso (dech beroucí) filmové vidění podivuhodnosti člověka / světa". Základ profilu tvoří text Viktórie Matákové, která čtenáře zasvěceně - opírajíc se o studium materiálů přímo v Barceloně a Madridu - přivádí do politicko-kulturně-společenského kontextu Almodóvarovy tvorby a zároveň v patnácti výkladech představuje základní parametry a souvislosti každého jeho celovečerního hraného filmu. Podnětnou nadstavbou je potom text Petry Hanákové, která zejména (ale ne nutně) uměnovědně poučenému divákovi nabízí síť nejzajímavějších příznaků almodóvarovského filmového stylu. Text doplňuje bohatý fotografický materiál a filmografie autora.