Šárka Waisová Livres

In the past decades, an increasing emphasis on the principles and values can be observed in international relations and in the foreign policies of Western states. The book poses the question whether this is also demonstrated in Czech foreign policy, whether in the ease of the Czech Republic the ethics and values have infiltrated foreign policy, and describes the character of the Czech foreign policy in general. The basic thesis is that the Czech Republic has left the traditionally defined national interest and undergone a transformation towards an ethical foreign policy. The aim of the book is to watch the genesis of ethical Czech foreign policy and to answer the question to which extent Czech foreign policy follows moral principles and values.

Two important positions might be observed in the discussion about the importance of ethics for international politics and the relevance of ethics for the theoretical analysis of international relations. Some deny any connection between ethics and international politics; others believe that moral values are an essential component of international relations. The contributors assume that in an epoch of military interventions waged in the name of humanity and just war it is impossible to deny moral and ethical demands in international politics. The main hypothesis of this book is that the post-modern states are playing the role of norm entrepreneurs and promote Kantian ethics in international relations. The articles analyse in five case studies the development in post-modern states towards a moral foreign policy. Canada, Germany, Norway, the Netherlands, and Slovenia are included in this analysis showing that Kantian ethics in international affairs is the ideal-typical position, and that some states have developed a foreign policy tending to this position.

Snahy o zajištění bezpečnosti jsou tak staré jako lidstvo samo. Bezpečnost a její pojetí se však podobně jako lidská společnost vyvíjela. Většina nebezpečí, kterým čelil pravěký či středověký člověk, se výrazně liší od nebezpečí, jimž čelíme dnes my. Masové teroristické útoky, jaderné či chemické zbraně a environmentální katastrofy jsou novými hrozbami posledních desetiletí. Publikace se pokouší přiblížit čtenáři současná stěžejní témata mezinárodní bezpečnosti a jejího studia v širší perspektivě současných i minulých zkoumání. Seznamuje se základy a vývojem disciplíny bezpečnostních studií, věnuje se aktuálním tématům, jako je téma války a míru, role OSN a Rady bezpečnosti při udržování mezinárodní bezpečnosti, zbrojení a odzbrojování či ožehavé a nadmíru diskutované téma terorismu. Publikace, jejímž cílem je poskytnout základní studijní rámec pro další studium, nikoli vyčerpávající přehled mezinárodní bezpečnosti, je určena zejména studentům politologie a mezinárodních vztahů, ale také všem ostatním zájemcům o mezinárodní dění. Zdroj: alescenek.cz

Kniha představuje současné přístupy k ozbrojeným střetům mezi státy i uvnitř států.Přináší základní definice a klasifikace konfliktů z pohledu mezinárodního společenství.

"Výkladový atlas mezinárodních vztahů autorů Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni je výborným studijním materiálem, výukovou pomůckou i publikací rozšiřující odbornost těch, kteří se primárně soustředí na některou z příbuzných společenskovědních disciplín. Jde tedy o mimořádně přínosný titul, který jistě nalezne odezvu u širokého spektra čtenářů z okruhu politologů, žurnalistů, historiků či studentů. Původní česká publikace nemá v této podobě a rozsahu zpracování obdoby, ačkoli poptávka po atlasu tohoto typu je značná. Jsem proto přesvědčen, že atlas dojde vysokého ocenění." PhDr. Jan Outlý, Ph.D., vedoucí katedry politologie, Fakulta humanitních studií, Univerzita Hradec Králové

Záměrem publikace Ve stínu modernity je přiblížit českému čtenáři jeden z nejdynamičtěji se vyvíjejících oborů – Rozvojová studia (Development studies) – a jeho předmět. Rozvojová studia stojí na pomezí politologie, mezinárodních vztahů, politické ekonomie, politické antropologie, bezpečnostních studií a dalších sociálních věd. Jako disciplína se rozvojová studia utvářejí od 60. let 20. století na základě soutěživého dialogu mezi několika teoretickými přístupy – teorií modernizace (Edward Shils, Samuel Huntington, David Apter);, strukturalismem (Johan Galtung);, (neo);marxistickou teorií závislosti (Stein Rokkan, Peter Evans, Ferndando Cardoso, Enzo Faleto); a teorií světového systému (Immanuel Wallerstein).