Ondřej Daniel Livres

Publikace je věnována fenoménu DIY (Do-It-Yourself) v prostředí českých subkultur v období bezprostředně předcházejícím i provázejícím socioekonomickou a politickou transformaci přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století.

Kolektivní monografie představuje výzkum české populární kultury, kterou ukazuje jako pramen umožňující hlubší poznání české společnosti v přítomnosti i minulosti. U vzniku publikace stáli autoři působící v mnoha různých oborech – díky nim bylo možné představit pestrou škálu přístupů a metod využitelných při výzkumu populární kultury a jejích specifických projevů v českém prostředí. Ambicí editorů bylo spojit zvolna se rozvíjející, ale prozatím roztříštěný výzkum a představit témata, která považují za podnětná pro další rozvoj oboru, charakteristického svou interdisciplinaritou. Kniha tak představuje experimentální prověření možností aplikace teorií populární kultury v českém prostředí.

Subkultury a většinová společnost pozdního státního socialismu a postsocialismu Kniha Násilím proti „novému biedermeieru“ podrobně mapuje vztahy mezi většinovou společností (označovanou zde jako „nový biedermeier“) a menšinovými kulturami v tehdejším Československu a posléze v České republice na konci osmdesátých let minulého století a začátku století 21. Jak nahlížela společnost na hnutí skinheads, tehdy reprezentované především skupinou Orlík a jejími zakladateli Danielem Landou a Davidem Matáskem, a jak se v této souvislosti profilovalo antifašistické hnutí? Co všechno se dělo kolem dnes již legendárního Czechteku00, konaného v jižních Čechách, nebo v době pražského zasedání Mezinárodního měnového fondu? A patří mezi subkultury taneční zábavy, hooligans z fotbalových stadionů nebo „baťůžkáři“ a autostop? S existencí těchto aktivistických skupin a především s násilím s nimi spojeným se většinová společnost vyrovnávala, přičemž se snažila jasně definovat hranice toho, co bylo přijatelné a co už ne. Mnohdy s morální panikou a odporem, občas s jistou shovívavostí a podmínečným pochopením.

Divoká? Kriminální? Plná naděje? Devadesátá léta byla mnohem víc Co se v první porevoluční dekádě stalo s českou společností a jak nás to ovlivňuje dnes? Jaké překvapivé kontinuity s dobou před rokem 1989 „devadesátky“ vykazují? V jedenácti tematických kapitolách se autoři a autorky zaměřují na příběhy podnikání, bydlení, sportu, médií ad. O své postřehy se v rozhovorech dělí odborníci i pamětníci. Společně ukazují, že 90. léta nebyla jen dobou bezvýhradné svobody, nepadnoucích sak či kriminálního temna. Byla i mnohým dalším ostatně proto jsou věčná.

Jak by zněl soundtrack k období změn přelomu osmdesátých a devadesátých let? Proč byly některé hudební žánry chápány jako progresivní a jiné naopak jako odkazující buď k minulosti anebo těm částem společnosti, jejichž vliv bylo vhodné vytěsnit? Jaké role hrála hudba pro dobově nejvíce reflektovanou, avšak ne vždy zcela jasně uchopitelnou kategorii střední třídy? S jakou hudbou se setkala tehdy nastupující generace a co pro ni hudba znamenala? Tato kniha se snaží prozkoumat různé roviny vztahů mezi hudbou, mládeží a třídou, tedy klíčových témat kulturních studií, zatím spíše jen opatrně aplikovaných na český prostor. Vybrané období je ale charakteristické i tím, že hudba byla celou řadou aktérů chápána jako klíčová kulturní aktivita, od níž se odvíjely další významné praktiky. To se týkalo nejen žánrů vycházejících z rockové hudby, jako byla nová vlna, punk nebo metal, ale i hudební alternativy, world music a nově nastupující elektronické taneční hudby.

"Řekni mi, jakou muziku posloucháš, a já ti řeknu, co jsi za člověka. A taky jaké filmy se ti líbí, jak popíšeš svou cestu z práce a kterému výkladu dějin věříš…“ Tak by šlo shrnout knihu Bigbít nebo turbofolk, která se na základě kulturně, geograficky a historicky podmíněných představ snaží rekonstruovat myšlenkový svět migrantů z bývalé Jugoslávie.