Bilingvní, česko-anglické vydání básnické sbírky Věry Weislitzové, manželky Arnošta Lustiga. Básnířka v elegicky laděných verších vzpomíná na své dětství, rodiče Olgu a Lea a následná dvě léta prožitá v terezínském ghettu a Osvětimi, které jako zázrakem přežila.
hledám odvahu, slova
jak popsat jed, hada,
plyn a pece,
matku a otce –
jak jen mohu říct svým dětem,
kde místo jarní trávy
roste lidský popel –
musím, než umřu…
3. vydání, doplněné o fotografie Petry Růžičkové.
Unikátní projekt spojuje fotografické obrazy výtvarnice a básnířky Petry Růžičkové s funerálně-mysteriózní tematikou a básnickými texty od tří významných českých básníků: Jany Štroblové, Vladimíra Křivánka a Jana Suka. Každý obraz je doplněn třemi básnickými variacemi, což vytváří zajímavou konfrontaci mezi obrazovým a literárním pojetím. Tento projekt nabízí unikátní symbiózu výtvarného a literárního přístupu, reflektující současnou filosofii umění, která podporuje vzájemnou prostupnost různých žánrů. Kniha se zaměřuje na průzkum multikulturního prostoru a na setkání různých tvůrčích poetik, což je v českém i světovém umění méně obvyklé. Projekt byl také realizován jako výstava v roce 2009 v Galerii Břehová, s plánem na její putovní charakter. Publikace byla vydána jako výtvarně-básnický bibliofilský tisk v nákladu 333 ručně číslovaných výtisků.
Všestranně pozoruhodná kniha básníka Jana Suka a fotografky Petry Růžičkové vychází jako koediční počin nakladatelství Kant a nakladatelství Zahrada. V protikladu k meditativním, zvláštně „sošným“ a do nitra člověka zaměřeným Sukovým básním, předkládá Růžičková dramatické, monumentální snímky. Ve své podstatě je kniha tajným schodištěm od hmoty k duchu, od strnulosti k pohybu, od smrti k životu, od člověka k člověku. Celkovou exkluzivitu knihy umocňuje vytříbená typografická úprava profesora Zdeňka Zieglera, a kniha se tak stává téměř bibliofilským artefaktem.... celý text
Kniha barevně tónovaných fotografických obrazů Petry T. Růžičkové (1963 -
2021) Sacro bosco (Posvátný háj) umožňuje nahlédnout krásy italské krajiny i
architektury, zahrad a parků obklopujících charakteristické jižní vily
způsobem, jenž postihuje především vnitřní ráz těchto archaických zákoutí a
scenérií. Cyklus Sacro bosco vznikal s použitím klasické analogové fotografie,
která neprošla digitální úpravou mimo jiné kvůli tomu, aby nebylo setřeno
kouzlo fascinujícího okamžiku. Autorka přetavuje vizuální vjemy do básnivě
utvářených výtvarných metafor. Vytváří neotřelý a esenciální obraz magické
země, která nás nepřestává inspirovat a jejíž hlubinu fotografka vystihuje ve
snivých a symbolických rovinách působících uhrančivě i na toho, kdo se
domnívá, že Itálii dobře zná a že už v ní nemůže nic nového objevit.
Fotografie Petry T. Růžičkové jsou svědectvím toho, že náš niterný pohled
znovu utváří a světelně koncipuje i to, co je zdánlivě neměnné a ponořené do
minulosti. Itálie posvátných hájů se v jejích fotografiích znovu rodí a
přetváří se světelnou magií a autorčinou imaginací. Knihu doprovázejí
autorčiny verše ze sbírky Dovnitř obrácené oko (2009) a básnivý doslov znalce
italské kultury i autorčina díla Miloše Doležala.
Dosavadní fotografická ikonografie Terezína se omezovala na charakter někdejšího pevnostního města a posléze koncetračního tábora. Fotografický cyklus Petry Růžičkové je nejen obohacením ikonografické škály města, ale přinesl i řadu nových formálních postupů. Autorka vytvořila námětově vrstevnatý cyklus, v němž se prolínají témata fortifikace, utrpení, ale i melancholie současného zániku. Cyklus Pevnost (Kamenná hvězda Terezín) je silnou vizuální transformací pocitů, dojmů, poznatků, nostalgie, reminiscencí spojovaných s tímto městem.
