Lenka Paučová Livres

Předkládaný sborník Slovanský literární svět: kontexty a konfrontace II je výsledkem již druhého ročníku konference mladých slavistů, která se uskutečnila v září 2016 pod záštitou Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Sborník se skládá z 29 studií doktorandů z 18 univerzitních pracovišť ze 7 evropských zemí (Česko, Slovensko, Polsko, Rakousko, Srbsko, Itálie, Rusko), které jsou napsány v sedmi jazycích.

Jubilejní publikace Ústavu slavistiky k 100. výročí Masarykovy univerzity přináší přehled dějin pracoviště od jeho založení v roce 1995 až po současnost, včetně analýzy stavu a výhledu do budoucna. Brožura obsahuje deset příspěvků od členů ústavu a obrazovou přílohu, která ilustruje klíčové osobnosti a významné události z posledních let. Úvodní studie vedoucího Iva Pospíšila se zaměřuje na formování brněnské slavistiky, okolnosti založení ústavu a významné osobnosti jako Sergij Vilinskij, Frank Wollman a další. Aleš Brandner se věnuje aktuálnímu směrování Semináře východoslovanských jazyků a literatur, zatímco další studie Iva Pospíšila rozebírají metodologické zaměření brněnské literárněvědné rusistiky a ukrajinistiky. Halyna Myronová a Petr Kalina mapují historii a současný stav ukrajinistiky na univerzitě. Pavel Krejčí zdůrazňuje důležitost balkanistiky a jihoslovanských jazyků, zatímco Václav Štěpánek hodnotí výzkum historie, kultury a literatury jihoslovanských národů. Ivo Pospíšil shrnuje historii brněnské slovakistiky a nové směrování sorabistiky. Roman Madecki podrobně popisuje dějiny brněnské polonistiky. Závěrečná studie Josefa Šaura a Iva Pospíšila se zaměřuje na zaměření, perspektivy a úskalí filologicko-areálových studií.

Předkonferenční sborník Slovanský literární svět: kontexty a konfrontace I. se skládá z 25 studií doktorandů z 15 slavistických pracovišť z 5 evropských zemí v pěti jazycích. Autoři se v rámci širokého tematického záběru konference věnují dosud méně obvyklým předmětům literárního výzkumu, čímž přinášejí do dosavadního stavu a tendencí výzkumné práce nové impulsy a alespoň částečně ilustrují potenciál a směrování mladší generace literárních vědců. V publikaci však je možné nalézt i práce, kterými autoři přispívají svou originální vědeckou perspektivou do kontinuálního vědeckého diskurzu ohledně tradičních literárněvědných otázek. Mnohé texty se však metodologicky a tematicky neomezují pouze na pole literární, ale přesahují do oborů příbuzných – do výtvarného umění, estetiky či translatologie.

Sborník „Mladá slavistika III“ je již šestou publikací v řadě každoročních publikačních počinů doktorandů brněnského ústavu slavistiky. Knihu uvozuje studie prof. Ivo Pospíšila „Literární historie jako reflexe paměti a hodnoty (se zřetelem k slovanským literaturám)“. Dále je zařazeno deset studií, jejichž autory a autorkami jsou doktorandi a doktorandky různých slavistických oborů. Ti se ve svých textech věnují konkrétním vybraným tématům slovanských literatur, jazyků a kultur. Jejich výzkum vychází z připravovaných disertací a publikace je tak prezentací aktuálních badatelských témat řešených brněnskými mladými slavisty a zároveň také naznačují trendy, které toto nastupující pokolení badatelů přináší do současného slavistického výzkumu.