Jan Al Saheb Livres

Publikace představuje výsledek dlouholetého výzkumu Petra Majera z Československé obce legionářské a archivního výzkumu Muzea Těšínska. Prokázal, že z Těšínska pocházelo nejméně 841 československých legionářů, což zásadně mění pohled na účast zdejších obyvatel na formování československého státu. Katalog je obohacen o vybrané příběhy, které přibližují cestu legionářů do československého zahraničního vojska, jejich dramatické osudy na frontách první světové války a často strastiplné návraty domů. Osobní zápisky z legionářských deníků přinášejí cenné pohledy na jejich zkušenosti. Původně jednotné území Těšínska bylo v roce 1920 rozděleno státní hranicí, přičemž starobylý Těšín a východní polovina této významné české korunní země se staly součástí Polska. V době, kdy legionáři vstupovali do legií, však platily původní zemské hranice. Katalog tak zahrnuje jména legionářů z obcí a měst na dnešním českém i polském území. Čtenáři ocení dobovou administrativní mapu s vyznačením původních hranic Těšínska a další texty ilustrující složité sociální, jazykové a národnostní poměry. Kniha je doplněna četnými dobovými fotografiemi a pohlednicemi, včetně jmenného a místního rejstříku.

Náplní práce je analýza územního, správního, hospodářsko-ekonomického a náboženského vývoje hukvaldského panství v kontextu tzv. mensálních a komorních statků olomouckého biskupství v předbělohorském období (1553–1619). Nezbytná kontextualizace vývoje nejrozlehlejší z přímých biskupských držav přitom umožila interpretaci základního hypotetického konstruktu o vzájemné provázanosti jednotlivých mensálních a komorních panství olomouckého biskupství ve všech zkoumaných aspektech. Analýza a kontextualizace historického vývoje hukvaldského panství přitom vytyčenou hypotézu v plné míře potvrzují.

Publikace pojednávající o historii obce Třanovice.

Publikace byla vydána Muzeem Těšínska ve spolupráci s Klubem českých turistů k 90. výročí otevření turistické chaty na Prašivé. Poskytuje přehled základních informací o tomto významném beskydském vrcholu v širších souvislostech. Představeny jsou přírodní poměry, valašská kolonizace, poutní kostel sv. Antonína Paduánského na Prašivé, počátky organizované turistiky na Těšínsku, okolnosti výstavby chaty na Prašivé a její další osudy, nechybí prezentace současné činnosti Moravskoslezské oblasti KČT.

Brožura představuje pobočku Muzea Těšínska, areál Kotulovy dřevěnky v Havířově-Bludovicích, se stálou expozicí Lidového bydlení a tradičního zemědělství na Těšínsku na přelomu 19. a 20. století. Nastiňuje historické souvislosti dějin obce Dolní Bludovice (resp. šlechtického statku). Pro uvedení do problematiky lidové architektury a vybavení seznamuje obecně s lidovou tradicí obydlí na Těšínsku. Připomíná vlastnické poměry a majitele samotného objektu. Dále se věnuje jednotlivým částem expozice - obytnému domu a hospodářským zařízením, popisuje vybavení interiérů vystavenými předměty. Zmiňuje rovněž tradiční akce pořádané v sezonním provozu areálu. Publikace je doplněna bohatým fotografickým a obrazovým doprovodem, nejmenším čtenářům je určen malý kvíz na speciální stránce.

Kniha mapuje problematiku konfesně podmíněné imigrace tajných nekatolíků z Moravy na Těšínsko před rokem 1781 i další vzájemné vazby mezi nekatolíky z obou zemí. Vzhledem k odlišným okolnostem mocenskopolitického vývoje v průběhu 17. a 18. století reprezentovalo Těšínsko na rozdíl od Moravy zemi s relativním stupněm náboženské svobody, což lze označit za základní determinant vazeb, které si během sledovaného období moravští nekatolíci (zejména z Valašska) vůči Těšínsku vytvářeli. Publikace je koncipována jako vědecká edice vybraných písemných pramenů k uvedené problematice (s. 72–181), které předchází rozsáhlá úvodní studie (s. 7–71). Neodmyslitelnou součástí prvního oddílu knihy je bohatá kvalitní ikonografie.

Osada Paskov zřejmě existovala již ve 30.letech 13. století, za tu dobu se zde vystřídala spousta rodů. Jejich erby jsou obsahem této publikace.