První díl skript pro studenty historie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Tématy jsou historie jako věda, historický čas, problematika pramenů, metody historické vědy, heuristika, knihovny, odborné časopisy, informační technologie, muzea a galerie, archivy.
Reprezentativní sborník příspěvků ze dvou konferencí pořádaných Historickým ústavem FF MU, Historickým ústavem AV ČR a CDK. Publikace shrnuje vývoj poznání o fenoménu revoluce v západní i východní Evropě prostřednictvím rozboru děl významných autorů (E. Burke, J. Michelet, A. Tocqueville, F. Furet, M. Ozouf, L. Hunt a další), ale také prostřednictvím rozboru základních výkladových paradigmat (romantismus, pozitivismus, marxismus, „nová historie“ aj.). Autoři příspěvků jsou předními odborníky na danou problematiku (D. Tinková, R. Slabáková, J. Válka, R. Vlček, M. Hlavačka, F. Holeček, M. Řepa a další) a přinášejí do českého prostředí nové interpretační akcenty.
Kniha si klade otázku po vzájemném vztahu akademických samosprávných privilegií a společenské zodpovědnosti vysokých škol. Přináší tím historické argumenty a zkušenosti do aktuálně probíhající debaty o stavu a perspektivách vysokého školství. Autoři zkoumají cestu, kterou prošlo tuzemské vysoké školství od modernizace univerzit v habsburské říši (1849) až po uzavření českých vysokých škol nacisty (1939). Tedy epochu, v níž vysoké školy dosáhly výjimečného postavení ve společnosti, garancí státního financování a velkoryse koncipované samosprávy, vše ovšem s očekáváním, že splní roli vizitky národní vyspělosti a expertního střediska inovací. Byly ve starém mocnářství školy s německým vyučovacím jazykem zvýhodněné na úkor škol českých? Byl výzkum realizovaný v češtině vůbec slučitelný s vysokými nároky kladenými na vysoké školy? Přesáhlo meziválečné Československo svým velkorysým přístupem k vysokým školám své hospodářské možnosti? Kniha provází čtenáře přístupnou formou prostředím vysokých škol, vysvětluje zvláštnosti jejich fungování a táže se, zda a jak vysoké školy naděje v ně vkládané naplňovaly.
Studie se zabývá postavením a vůbec pojmem cizince na Moravě v letech 1750 až 1867. Věnuje se tehdejšímu zákonodárství, populační politice a postoji k cizincům, jejich sociálními skupinami, evidencí a kontrolou, imigrací cizinců do Rakouska ad.