Leopold von Sacher Masoch Livres

Il vénérait une Vénus de jardin, sage idole de pierre : Wanda von Dunajew va lui donner le goût des femmes de chair. De la déesse de l'amour, Wanda possède la rousse splendeur, le caractère, la frivolité. Mais Séverin, gentilhomme des Carpates, a d'autres rêves encore. Plus que son amant, il désire être son esclave. Humiliation, violence, tortures de la jalousie : extase... D'un trait de plume sur un contrat, tous les abaissements lui sont promis. Jusqu'au tout dernier... Ce chef-d'oeuvre de Sacher-Masoch dont le nom a donné naissance au terme "masochisme" a inspiré le dernier grand film de Roman Polanski, La Vénus à la fourrure.

Connaissons-nous vraiment Leopold von Sacher-Masoch (1836-1895)? Sait-on que cet écrivain autrichien à la réputation sulfureuse fut un humaniste et un philosémite militant? Né à Lvov, ville de Galicie Ukrainienne (alors rattachée à l'empire austro-hongrois) où son père dirigeait la police, il fut dès l'enfance révolté par l'antisémitisme et enthousiasmé par les traditions juives. À tel point qu'une part importante de son oeuvre pléthorique (elle comporte une centaine de titres) est consacrée à les célébrer. Publiés en français à Paris - où vivaient Sacher-Masoch et sa famille - en 1888, quatre ans avant l'édition allemande, ces Contes juifs, récits de famille n'ont rien perdu de leur charme et de leur fraîcheur. Et ils sont aussi un des meilleurs portraits de la diaspora à la fin du XIXe siècle, peu avant l'affaire Dreyfus.

Donatien-Alphonse-François Marquis de Sade (1740-1814) bekam schon als 23jähriger die erste Gefängnisstrafe wegen ungesetzlicher Exzesse. Insgesamt brachte er 27 Jahre seines Lebens in Haft oder in der Irrenanstalt zu. Hier entstanden auch die meisten seiner Romane, in denen die Abgründe der menschlichen Natur in schonungsloser Weise ausgeleuchtet werden. "Justine" bildet dabei so etwas wie einen roten Faden; in immer neuen Versionen weitet de Sade die Geschichte der verfolgten Unschuld zu monströser Breite aus. Unser Text bietet die Erstfassung, entstanden 1787 in der Bastille, unter Verwendung der Übersetzung von Christian Barth. Die Illustrationen - fast ausschließlich Orgiendarstellungen - stammen aus der zehnbändigen sogenannten "Justine III" (1797).

Len príbeh, ktorý sa nestal, je večný – taká zásada sa uplatňovala v literárnej tvorbe, výmysel mal takto bližšie k pravde ako premenlivá skutočnosť. Tieto temné príbehy nie sú výnimkou – čím vyššie sa vznášajú v oblakoch, tým pevnejšie sa držia pri zemi, často vďaka silnému sociálnemu podtextu. Hrôzostrašný trest je odplatou za krivdu, za unáhlené vyrieknutie ortieľa, za neuvážené pohrávanie sa s poverou alebo za spáchaný hriech. V dávnejších časoch sa zvyčajne rozprávali v priateľskom kruhu pri teple kozuba, niektoré majú charakter povesti či legendy. Ani po čase, niekedy s odstupom takmer troch storočí, nestratili na príťažlivosti. Na jednej strane navodzujú úzkosť a zdesenie, na druhej vtipne reagujú na maniere, ktoré zďaleka nemožno označiť za dobové, a teda neaktuálne. Diskurzívny zážitok ponúkajú aj konfrontáciou vedy a náboženstva. Vari sa dnes túla po svete oveľa menej mastičkárov alebo čudákov, vyznávačov mysticizmu pod rúškom vedy? Aj keď vcelku chápeme nejeden dôvod pre polemiku povedzme s kresťanskou vierou a jej morálkou, neotvára ich fanatické zavrhnutie opätovne cestu k satanizmu? Hranice vedy odjakživa poskytovali voľný priestor na špekulácie a ich zneužívanie. Ani z hľadiska dobového poznania ho podceniť nemožno, totiž vylúčiť z neho sektárstvo a či prehliadnuť tragické následky manipulovania s človekom – a to nielen pomocou hypnózy.

Bei diesem Werk handelt es sich um eine urheberrechtsfreie Ausgabe.Der Kauf dieser Kindle-Edition beinhaltet die kostenlose, drahtlose Lieferung auf Ihren Kindle oder Ihre Kindle-Apps.

Roku 1886, včase najväčšej Masochovej slávy, použil lekár Krafft-Ebing vo svojom diele Psychopathia sexualis po prvý raz pojem masochizmus, odvodený od spisovateľovho mena, pod ktorým zhrnul symptómy istej sexuálnej perverzie. Venuša v kožuchu patrí k najúspešnejším erotickým prózam rytiera Leopolda von Sacher-Masocha. Gilles Deleuze, jeden z najoriginálnejších francúzskych filozofov druhej polovice 20. storočia, vyzdvihuje literárnu hodnotu Masochovho diela, analyzuje sadizmus a masochizmus, ich rozdiely a súvislosti. Gilles Deleuze Je jedním z nejoriginálnějších a najinspirativnějších francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Při rozvíjení své vlastní filozofické problematiky se často obracel k podnětům, které se zrodily v takových oblastech jako literatura, film, výtvarné umění nebo i kvantová mechanika, biologie a neurologie. Charakteristickým znakem jeho myšlení je schopnost zachytit mnohotvárnost a nezredukovatelnou jedinečnost kulturních, vědeckých a společenských pohybů. Tuto svou schopnost v plné míře projevuje i v práci o Sacher - Masochovi, vydané původně v roce 1967. Deleuze zde s velkým porozuměním představuje literární podoby jeho díla a zároveň usiluje rozbít zjednodušující koncepci sadomasochistické jednoty, kterou přijímá psychoanalýza.

Der in Lemberg geborene Autor wird zum Chronisten des jüdischen Lebens. Die Erzählungen entwickeln sich alle in dramatischer Weise, weil fast alle ihre Helden um ihr Recht als Menschen kämpfen müssen