Čtyři tvrziště na Slánsku - Hradečno, Humniště, Ostrov a Řisuty
- 32pages
- 2 heures de lecture







Koncert G dur pro hoboj, smyčce a basso continuo od Antonína Reichenauera (c. 1694–1730), který vychází tiskem vůbec poprvé, patří mezi významné a vzácné památky instrumentální tvorby českých skladatelů pozdního baroka. Dílo vzniklo patrně ve 20. letech 18. století pro kapelu hraběte Václava Morzina, pro něhož Reichenauer v té době pracoval. Tento ansámbl patřil mezi nejlepší kapely v českých zemích té doby a jako "Maestro di Musica in Italia" pro něj komponoval samotný Antonio Vivaldi, jenž Morzinovi dedikoval i sbírku koncertů op. 8 se slavnými "Le quattro stagioni". Rovněž na skladatelském rukopisu Koncertu G dur je patrný přímý vliv Vivaldiho hudby. Kritickou edici připravil hudební historik a interpret Lukáš M. Vytlačil tak, aby uspokojila badatelskou veřejnost a zároveň vyhovovala potřebám hudebníků. Partitura je proto doplněna o české a anglické komentáře, kompletní faksimile drážďanského opisu, který byl předlohou vydání, a instrumentální party. Koncert je možné bez nutnosti transpozice hrát také na příčnou flétnu.
Jacques Martin Hotteterre (1674–1763) byl vynikajícím flétnistou na dvoře Ludvíka XIV. a vyhledávaným učitelem hudby. Jeho „Principes de la flute“(Paříž 1707) patří mezi základní hudební pojednání baroka a jsou vůbec první učebnicí, která se zabývá hrou na příčnou flétnu. Autor se v ní věnuje také flétně zobcové a hoboji, neboť tyto nástroje tehdejší hudebníci ovládali současně. Dnes je dílo ceněno především díky podrobnému vysvětlení ornamentiky a artikulace s praktickými notovými ukázkami, které poskytují jedinečný návod k interpretaci francouzské hudby první poloviny 18. století. V českém překladu vychází Hotteterrova kniha u nás poprvé. Autorem překladu, předmluvy a komentářů je významný mladý flétnista a muzikolog Lukáš Vytlačil. Důležitou součástí publikace je faksimile amsterdamského vydání Hotteterrova díla z roku 1710. Knihu, která vychází u příležitosti 250 výročí Hotteterrova úmrtí, uvítají jistě jak interpreti, tak obdivovatelé francouzské barokní hudby.
Kancionál vydaný pro potřeby Evangelické církve augsburského vyznání v České republice. Navazuje nejen na bohaté dědictví hymnologického odkazu Reformace, ale i křesťanské písňové hudby v širokém kontextu. Obsahuje 494 písní a liturgických zpěvů, které pocházejí z doby od středověku až do počátku 21. století a pokrývají potřeby celého církevního roku, stejně jako významné události církve. Textová část obsahuje například nový překlad Malého katechismu Martina Luthera či modlitby. Orientaci v repertoáru usnadňují čtyři rejstříky - abecední, žalmový, jmenný a také rejstřík písní podle jejich funkce, který podchycuje alternativní možnosti využití mnoha písní.
Obecní kroniky patří mezi důležité prameny k regionálním dějinám. Pamětní kniha obce Kačice byla založena počátkem roku 1932 a byla kontinuálně vedena až do konce roku 1939, po kterém následovala třináctiletá proluka. Ve funkci kronikáře po celou sledovanou dobu působil Antonín Petráček, ředitel místní školy. Text je cenným pramenem k popisu obce na počátku třicátých let 20. století, v němž nechybí stručný popis v obci činných institucí či adresář domů, a jejího vývoje v tomto desetiletí zejména z pohledu společenského dění a zemědělství. Výrazně zde však rezonují také vzpomínky na I. světovou válku, úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a napětí let 1938 a 1939 kolem Mnichovské dohody a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Edice kroniky je doplněna o archivní obrazové materiály, poznámkový aparát a rejstříky.
OBSAH ČLÁNKY A STUDIE: Lukáš Vytlačil: Jaroslav Bořita z Martinic, s. 7 Michal Fiala – Jan Loch: Martinický palatinát, s. 24 Pavel R. Pokorný: Kapitoly z pražské heraldiky (Z erbovní galerie na Pražském hradě – O znakové galerii na jižní věži kostela P. Marie před Týnem – Bauer und Adelsbach – Joachim von Popper – Kerndlmayer ryt. z Ehrenfeldu – Rudolf Maria rytíř Klar – Neznámý znak), s. 95 Roman Klimeš: Prezidentské standarty na území Československa od r. 1918, s. 104 Jiří Hanáček: Vidimované erbovní listiny v MZA Brno, s. 111 Jan Županič: Bořkové Dohalští z Dohalic, s. 130 Vladivoj Tomek: Heraldické památky Božejova, s. 137 Stanislav Hošťálek: Fridrich II., velký císař středověku, vzdorující papežství, s. 144 MATERIÁLIE A DROBNÉ PŘÍSPĚVKY: Pavel R. Pokorný: Světící biskup v Českých Budějovicíc, s. 157 Pavel R. Pokorný: Nový litoměřický biskup, s. 157 Pavel R. Pokorný: Dr. Josef Beran, s. 158 Resumé / Resümee, s. 160 ZPRÁVY: Vladivoj Tomek: Výběrová bibliografie heraldické a genealogické literatury, s. 163 Zprávy Heraldické společnosti v Praze (Přednášky HSP v roce 2008 – Zápis z valné hromady HSP ze dne 24. června 2008 – Zpráva o činnosti HSP za období od 26. června 2007 do 24. června 2008 – Zápis z valné hromady HSP ze dne 23. června 2009 – Přednášky HSP ve 2. pololetí roku 2009 – Informace pro členy), s. 186