Jiří Veselý Ordre des livres

Fibrilace síní je nejčastější arytmií s klinickým významem, jejíž prevalence roste zejména v důsledku stárnutí populace. Tato arytmie má zásadní vliv na prognózu pacientů, neboť zhoršuje funkci srdce a výrazně zvyšuje riziko embolizačních příhod. Vzhledem k těmto faktům se vyvinula periprocedurální antikoagulační léčba při pokusech o návrat k sinusovému rytmu a následně se hledali pacienti, kteří by mohli mít prospěch z chronické antikoagulační terapie. Dříve dominovala léčba kumariny, především warfarinem, která však nese rizika nedostatečné účinnosti a krvácivých komplikací. V posledních letech byly klinicky hodnoceny nové antikoagulanty, jako dabigatran, rivaroxaban a apixaban, pro které máme dostatečné důkazy o jejich účinnosti. Publikace je určena internistům, kardiologům, neurologům a praktickým lékařům a zaměřuje se na indikace a kontraindikace antikoagulační léčby u fibrilace síní. Obsahuje také podrobnější analýzu výše uvedených molekul, jejich evidenci v různých klinických situacích a praktické použití nových perorálních antikoagulancií, s nimiž teprve získáváme zkušenosti.

Der ursprüngliche Romantitel war einfacher und eindeutiger, jedoch missverständlich. „Waffen für Amerika“ stand auf der Erstausgabe von 1947, was wie eine Propagandaschrift klang. Alfred Döblin riet Feuchtwanger zu einer Titeländerung, da heftige politische Einwände aus der Sowjetunion kamen, wo Feuchtwanger ein angesehener Autor war. Der Titel wurde als Parteinahme für den Imperialismus gedeutet. Feuchtwanger entschloss sich zu einer Umbenennung, inspiriert vom Hohelied Salomos, 2, 15: „Fangt uns die Füchse, die kleinen Füchse, die die Weinberge verderben.“ Als Pierre de Beaumarchais von London nach Paris zurückkehrt, ist er voller Glück. Die Geschäfte in England waren dunkel und heikel, typisch für einen Geheimagenten. Dennoch hatte er Zeit, ein bedeutendes Projekt zu entwerfen: die Unabhängigkeitsbestrebungen der amerikanischen Kolonien von der englischen Krone durch Waffenlieferungen zu fördern, getarnt als Privatunternehmen. Er war sich der Zustimmung der französischen Regierung nicht sicher, hatte jedoch zwei Millionen Livres gesichert. Benjamin Franklin, Abgesandter des amerikanischen Kongresses, ist wenig begeistert von Beaumarchais als Geschäftspartner. Er hält ihn für zu brillant, oberflächlich und rhetorisch, was zu einer äußerst kühlen Begegnung führt.

"O snech se píše mnohé. Často však jde jen o smyšlené teorie nebo převzaté názory. Kniha Práce se sny se naopak snaží být knihou praktickou a běžně uchopitelnou v každodenní realitě života. Noc co noc má každý z nás možnost zužitkovávat ve svůj prospěch pár jednoduchých rad a poznatků, které vycházejí z letitých zkušeností s prací se sny. Sny totiž mohou být konkrétními odpověďmi na naše záměrně pokládané otázky. Pro někoho bude nejspíš šokem, až prací se sny zjistí, jaký je zdroj jeho vlastních snů. Rady, které nám však sny přinášejí, sledují výhradně naše dobro a nezištně a neúnavně nám pomáhají a pomáhají..." /Jiří Veselý/ "Některé knihy jsou pusté, prázdné a o ničem, ale jsou taky knihy skutečné a opravdové. Když čteme opravdovou knihu, určitě v ní najdeme něco svého, vlastního. Najdeme tam svoje myšlenky, ale najdeme tam i to, s čím třeba nesouhlasíme. To se nám potom bude chtít s autorem dohadovat, kdo z nás má pravdu. Když si člověk přečte takovou knihu, chce se mu experimentovat a nějak použít informaci, kterou v té knize našel. Podle mého názoru takovou knihu právě teď držíte ve svých rukách." /Boris Tichanovský/

Šachové vzpomínky Jiřího Veselého od jeho začátků v roce 1942, kdy ho pro šachy získala návštěva turnaje v Praze, kde hrál Aljechin, až do nedávných dob. Jiří Veselý vypráví o svých přátelích, šachových akcích a turnajích, známých i méně známých postavách šachového života a také o zajímavých příhodách, poučných i humorných, které zažil během své kariéry. V knize je na čtyřicet Veselého partií a dalších třicet partií jiných hráčů. Psáno pro autora charakteristickým čtivým a srozumitelným jazykem.