Kniha popisuje demonstraci osmi sovětských občanů 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v Moskvě, kteří protestovali proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Spojuje vzpomínky autorky a jejích přátel, přepis soudního řízení, oficiální zdroje a dobové tiskoviny do unikátního dokumentárního textu, který osvětluje motivace demonstrantů, samotný protest, reakce na něj a následky, které pro ně vyplývaly. Natalia Gorbaněvská (* 1936) je ruská básnířka a novinářka, která v roce 1964 dokončila studium na Leningradské univerzitě. V dubnu 1968 vydala první číslo samizdatového periodika Chronika tekuščich sobytij. Spolu se sedmi přáteli se rozhodla protestovat na Rudém náměstí proti okupaci Československa. Po zatčení byla propuštěna jako matka tříměsíčního syna a okamžitě začala pracovat na zprávě o protestu a soudním procesu, která vyšla v samizdatu a později i v několika jazycích na Západě. V prosinci 1969 byla opět zatčena a v roce 1970 prohlášena za duševně nemocnou, což vedlo k jejímu umístění do psychiatrické nemocnice. Po návratu v roce 1972 se znovu zapojila do disidentského hnutí a v roce 1975 odešla do exilu do Paříže, kde se věnuje básnické tvorbě a obraně lidských práv. Kniha vychází ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.
