Plus d’un million de livres à portée de main !
Bookbot

Natalja Jevgeňjevna Gorbaněvskaja

    26 mai 1936 – 29 novembre 2013
    Natalja Jevgeňjevna Gorbaněvskaja
    Svet, ktorý sme nestratili
    Poledne
    • Kniha popisuje demonstraci osmi sovětských občanů 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v Moskvě, kteří protestovali proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Spojuje vzpomínky autorky a jejích přátel, přepis soudního řízení, oficiální zdroje a dobové tiskoviny do unikátního dokumentárního textu, který osvětluje motivace demonstrantů, samotný protest, reakce na něj a následky, které pro ně vyplývaly. Natalia Gorbaněvská (* 1936) je ruská básnířka a novinářka, která v roce 1964 dokončila studium na Leningradské univerzitě. V dubnu 1968 vydala první číslo samizdatového periodika Chronika tekuščich sobytij. Spolu se sedmi přáteli se rozhodla protestovat na Rudém náměstí proti okupaci Československa. Po zatčení byla propuštěna jako matka tříměsíčního syna a okamžitě začala pracovat na zprávě o protestu a soudním procesu, která vyšla v samizdatu a později i v několika jazycích na Západě. V prosinci 1969 byla opět zatčena a v roce 1970 prohlášena za duševně nemocnou, což vedlo k jejímu umístění do psychiatrické nemocnice. Po návratu v roce 1972 se znovu zapojila do disidentského hnutí a v roce 1975 odešla do exilu do Paříže, kde se věnuje básnické tvorbě a obraně lidských práv. Kniha vychází ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.

      Poledne
    • Svet, ktorý sme nestratili

      • 83pages
      • 3 heures de lecture
      2,0(1)Évaluer

      Výber z poézie ruskej exilovej poetky, novinárky a disidentky Natalie Gorbanevskej v preklade Jána Štrassera. Natalia Gorbanevska (1936 2013) sa narodila v Moskve. V roku 1964 absolvovala Leningradskú univerzitu. Po tom, ako sa začala angažovať v disidentskom hnutí, jej poézia mohla vychádzať už len v samizdate. V apríli roku 1968 edične pripravila prvé číslo samizdatového časopisu Kronika súčasných udalostí s podtitulom Rok ľudských práv v Rusku. 25. augusta 1968 spolu so siedmimi priateľmi protestovala na Červenom námestí proti sovietskej okupácii v Československu. Bola zatknutá, na rozdiel od ostatných protestujúcich ju však ako matku trojmesačného syna vzápätí prepustili. Uväznili ju v decembri 1969 a o rok neskôr ju prehlásili za duševne chorú a umiestnili do psychušky, tak sa v Sovietskom zväze hovorilo väzenským psychiatrickým zariadeniam, ktoré sa zneužívali na týranie politických väzňov. Po prepustení v roku 1972 sa znovu zapojila do disidentského hnutia, pod hrozbou ďalšieho väznia sa však nakoniec rozhodla odísť do exilu. Od roku 1975 až do svojej smrti žila v Paríži.

      Svet, ktorý sme nestratili